V Novém Městě je to jako ve válce. Mělo by být v SP každý rok, řekl Bö

V minulé sezoně jste po sedmi letech prolomil nadvládu Martina Fourcada ve Světovém poháru. Navíc jste dosáhl druhého nejvyššího rozdílu bodů v SP. Maximálně spokojený?

Byla to historicky moje nejlepší sezona, takže by bylo hloupé to popírat. Ale to je na sportu zajímavé, nikdy nebudete perfektní. Vždy můžete jet rychleji, trefit více terčů, vyhrát více závodů a to mě baví. Uplynulá sezona byla skvělá, každopádně jsem velmi spokojený s tím, co jsem předvedl. Ale také vím, že někdy se to prostě nepovede tak, jak by si člověk představuje.

Jaký moment té poslední sezony byl pro vás nejlepší, nejdůležitější, nejvíce vám utkvěl v paměti?

Bylo tam mnoho skvělých momentů, ale vrcholem byla samozřejmě celková výhra v konečném pořadí Světového poháru a přebírat ten Velký křišťálový glóbus.

Jste první, kdo ho uzmul Martinu Fourcadovi, a zároveň jste navázal na svého bratra.

Vyhrát Světový pohár je samozřejmě velmi důležité pro mě jako závodníka. Ale zároveň jsem chtěl glóbus získat také pro naši rodinu. K bratrovi jsem vždy vzhlížel a jsem velmi rád, že jsem toho vítězství ve Světovém poháru dosáhl a tak se mu vyrovnal.

Musel jste se však také vyrovnat s větším zájmem médií, případně více pracovat pro partnery. Ani to vám nevadí?

Když dosáhnete velkých úspěchů ve sportu, tak samozřejmě přibude i práce mimo. Ano, přináší to více cestování a znamená být tváří sponzorů, reprezentovat sebe a ten sport, stejně tak i své úspěchy. Ale když už je toho na vás moc, musíte říct "ne". A většina závodníků tohle umí.

Vy ne?

Já jen velmi málo říkám "ne", ale když už odmítnu, tak to myslím skutečně vážně. V 99 procentech případů na nabídku kývnu, snažím se novináře a sponzory potěšit. (smích)

Z výsledků minulé sezony lze vyčíst, že při střelbě vestoje máte přesnost 81 procent, což není nejvyšší číslo. Je toto věc, na které nyní v tréninku v Anterselvě pracujete?

Ano, jednoznačně. Už při závodech jsem provedl nějaké změny na pušce, velmi se snažím s tím něco udělat, proto právě na střelbu vestoje se v tréninku o něco více zaměřuji.

Kolik procent z celkového výsledku podle vás dělá sám závodník a kolik lyže a výbava?

Nemůžete vyhrát závod Světového poháru bez dobrých lyží a vosku. Pokud toto nemáte připravené na 100 procent, nemáte šanci. Takže na mé úrovni bych nedosáhl takových výsledků bez dobrých lyží.

Nová sezona odstartuje již za šest týdnů ve švédském Östersundu, tušíte, kdo v ní bude vaším největším soupeřem?

Myslím, že to bude stejné jako letos. Podívejte se na Top 10 poslední sezony. Ti všichni se mě budou snažit sesadit z trůnu. Počítám se všemi závodníky, protože vím a někdy i na tréninku vidím, jak tvrdě pracují. Ale i to mě motivuje a snažím se nic neošidit, nepodcenit a věnuji tomu stejné úsilí jako oni.

Čekáte, že Francouz Martin Fourcade bude silnější než v minulé zimě?

Určitě. To nebyla jeho nejlepší sezona. Vrátí se určitě velmi motivovaný.

Mluvili jsme o vašich soupeřích. Jste si sám sobě někdy nejtěžším soupeřem?

Jednoznačně. Vím, že jsem velmi dobrý biatlonista, ale musím ze sebe dát to nejlepší, abych předvedl ten skvělý biatlon.

Jaké jsou vaše plány do začátku nové sezony?

Tady v Anterselvě budeme ještě skoro týden, pak se vracíme do Norska a pojedu kempovat s rodinou. Pak už přijde sníh a věřím, že budou skvělé podmínky a budeme mít čas otestovat lyže a dál se připravovat.

Jaký je váš osobní cíl pro další sezonu?

Můj cíl je stejný jako všech ostatních. (smích)

Říká se, že každou sezonu se čas na střelnici zkracuje, že se střílí rychleji. Je to tak i u vás, budete se o to snažit?

Platí, že do budoucna chci být samozřejmě vždy co nejrychlejší. Ale v posledních sedmi letech, s Martinem Fourcadem jako celkovým vítězem Světového poháru, i v poslední sezoně přes mé celkové vítězství, jsem nebyl tím nejrychlejším střelcem. Ale má to určité zákonitosti a posun. Nejdřív musíte zapracovat na přesnosti a čisté střelbě, až pak přijde na řadu rychlost. Většinou ti rychlí střelci nejsou tak přesní.

Jeden z podniků Světového poháru se opět odehraje v Novém Městě na Moravě. Je to místo pro vás něčím speciálním a proč?

Samozřejmě. Protože je to, jako když jdete do války, když se připravujete na boj. Ten hluk a ta atmosféra je tam neuvěřitelná. Ještě je to celé umocněné tím, kolik vidíte lidí na tribunách.

Je to jedno z nejlepších míst ve Světovém poháru, ne-li to nejlepší?

Jednoznačně. Nové Město by mělo by být ve Světovém poháru každý rok. Fanoušci jsou skvělí, trasa je obtížná, je to tam prostě skvělé.

Dokážete tu atmosféru vnímat a ocenit?

Ano. Lidé mě tam vždy ohromí, vždy je plno, což je skvělé pro nás závodníky. Pokud by se našly peníze, bylo by skvělé, kdy by se tam tribuny ještě zvětšily a bylo ještě více místa pro fanoušky, přišlo by jich mnohem víc.

Nyní trénujete tady v Anterselvě, kde se bude konat v únoru 2020 mistrovství světa. Pomůže vám, že zde trávíte tolik času, a to včetně odpočinku?

Ano, je důležité tu být. Dostali jsme velkou šanci se dobře připravit na podmínky, které tu budou v zimě. Mezi to také musíme počítat i pobyt v té nadmořské výšce, protože tak vysoko se závody Světového poháru a mistrovství světa konají jen výjimečně. (Střelnice v Anterselvě leží ve výšce téměř 1800 metrů nad mořem – pozn.). Navíc Itálie, její kuchyně a také toto konkrétní místo nabízejí skvělé prostředí pro trénink i oddych.

Jak se změnil váš život po takové sezoně? Zastavují vás doma v Norsku lidé na ulici, nebo máte klid, když jdete do restaurace, do baru?

Lidé v Norsku jsou velmi ostýchaví, takže se většinou otáčejí a dívají, ale neosloví vás. A pak jen slyšíte: "Hele, byl to on, byl to Johannes?" (smích) Ale většinou máme se ženou klid.

V lednu se stanete otcem. Bude to mít vliv na vaši přípravu a účast na závodech?

U narození dítěte určitě chci být, tak to musí být. Uvidíme, až se vrátím, ale na další Světový pohár po narození už hodlám dorazit.

S bratrem Tarjeim trávíte hodně času i na cestách. Je to pro vás lepší? Nebo si někdy takříkajíc lezete na nervy?

Pro mě to znamená hodně, že jsme spolu. Jako závodníci trávíme hodně času na cestách, pryč od rodin, ale když jsme dva ze stejné rodiny, tak je to pro nás jednodušší. Oba jsme živí, takže se sneseme. (smích)