Světový biatlon se po čtyřech letech vrací do Estonska. Pro servis to bude oříšek, tuší Hornig

Poté, co se uzdravil Vítězslav Hornig a v Kontiolahti se po svém příletu ještě stihl zúčastnit hromadného startu, v němž byl s čistou střelbou šestnáctý, budou Češi startovat v Estonsku zase v pěti.

Jak ale sám Hornig říká, visí nad ním otazník. „Byl jsem minulý týden nemocný. Věřím tomu, že se to tempo postupně rozjíždí a že to bude jenom lepší, ale pořád chci zajet takový výsledek, se kterým budu já osobně spokojený.“

Tělo podle něj stoprocentní je, ale… „Myslím, že je potřeba se pořád trochu rozjet zpátky do toho tempa,“ líčí v rozhovoru pro ČT sport.

„Ten masák v Kontiolahti jsem jel skoro z nuly, měl jsem odtrénováno poměrně málo. Na pocitu se to podepsalo. Ten běžecký čas (dvacátý, pozn. red.), co jsem viděl, nakonec nebyl tak strašný. Vím, že tam mám na víc,“ dodává. 

Na středečním tréninku měl k dispozici hned dva páry lyží. „Do zapracování si bereme trošku rychlejší lyže, ne ty tréninkové, které do těchto podmínek nejsou, tak ať se moc před tím závodem nesedřeme,“ vysvětluje.

„Překvapilo mě, že mám na těch lyžích odjeto asi šest kilometrů a ta skluznice je docela vysušená, takže to pro servis bude docela oříšek, aby se ty lyže hodně nezpomalovaly,“ podotýká Hornig směrem k podmínkám.

A ty mají do ideálu daleko. Aby také ne, když v Otepää permanentně pálí sluníčko a k tomu je příjemných dvanáct stupňů.

„Jeden kopec je posolený, ten vypadal relativně dobře, ale jinak ta trať… Nemůže to být rychlý, tvrdý. Sype se to, je to pomalý, mokrý, hluboký. Bude to i technicky náročné ve sjezdech,“ tuší Hornig.

Právě Estonsko bude v roce 2027 hostit světový šampionát, ten se ale bude konat o měsíc dříve, tradičně v únoru.

„Nebyl jsem tu osm let, je to pro mě jako nové, ale co si tak pamatuju z dorosteneckého mistrovství světa, tak zázemí je stejné, tratě taky, změnu tu moc nevnímám,“ říká Hornig.

Michal Krčmář byl v Otepää už před šestnácti lety. „Ty závody si vůbec nepamatuju. Ale čtyři roky zpátky to bylo dost podobné. Pro letní trénink je tu perfektní zázemí. Možná vyrostly budovy kolem, ale jinak je areál podobný. Je to skromné, dostačující, líbí se mi to.“

Český tým navíc bydlí v docházkové vzdálenosti od areálu. Mikuláš Karlík vítá, že se destinace pro SP mění. „Je určitě dobře to obměňovat, aby se i jiné státy dokázaly procpat do Světového poháru. Akorát tady panuje taková podmínka, která se zimě nepodobá,“ mrzí ho.

„Jinak by to byl moc pěkný svěťák. Jsou místa, kde je to tvrdší, pod nohama to odjíždí, když se zatlačí na jedné noze, ale pak jsou místa, kde sníh přisaje lyži a nepustí vás dopředu a vyzouvá vás to, to je nepříjemné,“ doplňuje.