Soukalová po příletu: Dav na autogramiádě bylo to nejvíc v kariéře
Praha - S hodinovým zpožděním dorazila vítězka Světového poháru v biatlonu Gabriela Soukalová do Česka po dlouhé cestě z finále sezony z Chanty-Mansijsku přes Mnichov až do Prahy. Stále nemohla svému triumfu uvěřit a byla nadšená, když viděla frontu fanoušků čekajících na autogramiádu.
"To je neskutečné, úplně se mi z toho roztřásly kolena. Přeci jen to není tak dávno, co biatlon skoro nikdo neznal," řekla Soukalová poté, co poprvé doma ukázala velký křišťálový glóbus, který získala jako první Češka po 26 letech. "Když jsem viděla ten dav, tak je to asi to nejvíc, čeho se můžu za sportovní kariéru dočkat."
Fronta odhadem asi dvou tisíc fanoušků se k budově Českého rozhlasu vinula až od podchodu pod magistrálou u Národního muzea. "Těšíme se na Gábinu," shodovala se většina z nich. Někteří přišli už hodinu a půl předem, a dokonce s lyžemi.
Cestou z Ruska seděla Soukalová vedle vítěze mužského SP Martina Fourcada. Společně s Francouzem podepisovali startovní čísla. "Přišlo mi to jako parodie. Vůbec mi nepřijde pravděpodobné, že se normální holka jako já může dostat na biatlonový level, aby seděla vedle takového biatlonového nadsamce," řekla.
Dvojnásobná olympijská medailistka a majitelka tří cenných kovů z mistrovství světa se s rolí vítězky Světového poháru sžívá jen pomalu. "Pořád jsem taková, že nevím, co mám teď dělat. Jsem nejistá. Je to nová úloha, tak nevím, jak se s tím popasovat. Je to neskutečný. Jsem první, jéžišmarjá, je mi z toho úplně horko," uvedla.
Úspěch v hodnocení sezony si možná považuje více než medailí z šampionátu a olympijských her. "Věřila bych si spíš, že jsem schopná získat medaili na olympiádě nebo mistrovství světa, než že budu jezdit celou zimu ve žlutém dresu a udržím to až do konce. To není o několika závodech, ale o celé sezoně a všechno se počítá, proto je to pro mě možná těžší," přemýšlela šestadvacetiletá biatlonistka.
V životní sezoně byla nejhůře jedenáctá a ve žlutém dresu vedoucí závodnice jezdila s malými přestávkami od prvního závodu. "Nechtíc jsem se ujala žlutého čísla od začátku, nebylo to jednoduché a pořád se to přiostřovalo. V závěru chyběly trochu psychické síly a ta cesta za vítězstvím byla dlouhá a náročná," řekla.
Velký glóbus dostala Soukalová na narychlo svolaném večeru. A tak trochu nedůstojně a urychleně. "Celý večer byl velká improvizace, bylo to na stojáka v jedné místnosti a narychlo. Tolik let dřiny a zanícení pro ten sport a je to za deset vteřin odbytý... Je mi to trošku líto, ale vzpomínka a zážitek zůstanou," řekla.
Zatím neví, kam si glóby - letos získala velký a tři malé - vystaví. Podle svých slov není typ na vystavování medailí a trofejí. "První jsou vzpomínky a zážitky, byla by škoda tyhle krásný nevystavit. Zatím budou určitě u nás doma," rozhodla se.
Vítězství ve Světovém poháru bude pro Soukalovou do dalších sezon zavazující. "Ale já doufám, že tvrdým tréninkem a tím, že se budu s tou rolí víc ztotožňovat, tak mě to posune dál a budu schopná odolat tomu tlaku, který na mě bude vyvíjený. Ale těším se na to, protože nemám ráda jednoduché úkoly," řekla.
Doufala, že zvládne lépe povinnosti spojené s úspěchem. K tomu jí pomůže i "šrumec", který prožila po olympiádě v Soči. "To byla velká rozcvička. Teď to bude možná ještě horší, protože lidí nám fandících přibývá. Tehdy to byla zkušenost, mohlo mě to proškolit, abych byla schopná tyhle situace zvládat," řekla.
Světový pohár sice skončil, ale běžky a zbraň ještě hned tak neodloží. Už ve středu se představí na exhibici v Jablonci. "Doufám, že přijde tolik fanoušků jako poslední dva roky a uvidíme v jejich očích nemenší nadšení než loni a předloni," uvedla. Pak ještě vyrazí v dubnu s Michalem Šlesingrem na exhibici do Ťumeně. "Takže budu do konce dubna skoro každý den pořád na lyžích s flintou na zádech," usmála se.
