Nebyl to úplně dobrý konec, mrzelo Moravce pandemické (ne)loučení se světovými biatlonisty

"Na večeři jsem nebyl, jak mi radil Šmíca, poledňák jsem si dal. Mám všechny věci v autě, jak jsem přijel. Ty tam ještě chvíli vydrží," pousmál se v rozhovoru pro Českou televizi.

Po závodu smíšných dvojic se s ním rozloučil celý český tým i dobrovolníci ve Vysočina Areně, jinak si ale konec představoval úplně jinak.

"Tenhle konec dobrej úplně nebyl. Když jsem přišel z mix-zóny po nějaké akci, co byla na stadionu, tak ze sportovců už jsem nepotkal vůbec nikoho, což mě docela mrzí. S některými jsem prožil patnáct let života," řekl Moravec, kterého v nominaci na poslední díl SP ve Švédsku nahradil Adam Václavík.

"Tahle doba neumožňuje extra velké kontakty, ani na to nebyl čas. Před závody jsem se s někým viděl, ale s drtivou většinou jsem se osobně nerozloučil," dodal.

S některými biatlonisty si proto vyměnil alespoň pozdravy na sociálních sítích. "Ale to je strašně chabý. Martin Fourcade se ozval, ale to jsou jednotky lidí. V biatlonové rodině jsem dlouho a se spoustou lidí jsem se nerozloučil. To mě na tom mrzí," přiznal šestatřicetiletý závodník, který má doma medaile z olympijských her i světových šampionátů.

Před posledním dnem aktivní kariéry byl nervózní. "Výsledek nebyla primární věc, která by mě znervózňovala. Spíš že to člověk nezažije a nebude se to opakovat. Vždycky to byl další a další závod a najednou konec."

V mixu, kde startoval s Lucií Charvátovou a nakonec dojeli na sedmáctem místě, jim kvůli trestným kolům hrozil předčasný konec. 

"Když jsem jel poslední dvě kola, tak jsem přemýšlel nad pravidly, jak to je, jestli mě nechají vůbec dojet do cíle. Jsou třeba stadiony, kde by se mohlo stát, že bych s touhle ztrátou vůbec nedojel. Byly tam takové úvahy, že bychom aspoň dojeli do cíle a oni by nás potom diskvalifikovali," smál se Moravec. Tyto předpovědi se ale nakonec nenaplnily.

Před rokem se v Novém Městě na Moravě rozloučil s biatlonem jeho dlouholetý parťák Michal Šleisngr. I on pověsil malorážku na hřebík bez přítomnosti fanoušků. "Mrzí mě to, ale taková je doba," uvedl Moravec.

Původně chtěl končit už po minulé sezoně, nakonec si ale kariéru ještě o jeden rok prodloužil. Nepředpokládal ale, že by koronavirová pandemie trvala tak dlouho.

"Rozhodnutí jsem změnil prakticky v Kontiolahti na Světovém poháru. Ale že to bude takhle špatný až doteď, s tak černým scénářem jsem nepočítal. Nevěděli jsme, do čeho jdeme," prohlásil.

S biatlonem loni neskončil mimo jiné kvůli předávání zkušeností mladším závodníkům, kteří už pomalu nakukují do startovních listin elitního seriálu. A někteří se prezentují skvělým způsobem – třeba Mikuláš Karlík, který ve stíhačce dojel minulý týden na 26. místě.

"Velkou debatu jsme měli doma s manželkou. Šest let je na mateřský a já trávil doma málo času, i když jsem měl kvůli tomu upravenou přípravu. To pro mě bylo nejdůležitější, jestli to pro ně bude akceptovatelný, nebo ne. Ondřej Rybář (trenér a sportovní ředitel, pozn. red.) na tom měl taky svůj podíl. Nakonec jsem usoudil, že jednu sezonu ještě dám, že je to dobré rozhodnutí."

A tak se také stalo.

Teď ale Moravec s biatlonem skončil definitivně a užívá si dětí. "Stavěl jsem třeba Lego," smál se. Do nejbližší budoucnosti žádné plány nemá. "Ale to se změní. Nějaký řád a plán je dobré mít."