Rozzářený Mikyska: Když mi řekli, že jsem předjel Christiansena, čuměl jsem
Životní závod si ve vytrvalostním závodu na mistrovství světa v Novém Městě na Moravě zajel Tomáš Mikyska. Nebýt poslední rány, mohlo z toho být rozšířené pódium. I tak byl ale navýsost spokojený a už vyhlíží nedělní hromadný start. "Ale budu muset hodně zregenerovat," hlásí závodník, který se v sezoně potýkal s dlouhodobým tréninkovým výpadkem.
Mikyska, jenž se po letním vážném zranění kolena vrátil do Světového poháru až v lednu, sahal po ještě lepším výsledku. Minul až poslední z 20 ran.
"Ta poslední mě mrzí, co si budem, ale určitě spokojenost. Věděl jsem, že o něco jedu... Ale zase si říkám, že můžu být spokojenej, takže jsem rád, že to nakonec bylo za jedna, ale mohlo to být taky za tři, protože jsem byl nervózní," vyprávěl čtyřiadvacetiletý biatlonista.
Na položkách předvedl rychlopalbu. "Moc nad tím nepřemýšlím, i když třetí položka vleže byla pomalejší, tam jsem se to trochu snažil hlídat."
"Dneska jsem si to rozjel pomaleji, protože jsem věděl, že to je dlouhej závod. Jel jsem podle sebe, nedíval jsem se kolem sebe, jako třeba Horn. V posledním kole jsem měl síly, což bylo super," analyzoval.
Desátá příčka je jeho životním úspěchem, loni byl v této disciplíně na MS čtrnáctý.
"Když mi řekli, že jsem v posledním kole předjel Christiansena (Nor má z letošního MS dva bronzy za sprint a stíhačku, pozn. red.), tak jsem jen čuměl. Celé čtvrté kolo mi dávali info, jak jedu. Říkali mi, že jsem sedmej, osmej, takže mi bylo jasný, že by to mohlo být dobrý. To malé pódium mě mrzí."
Čtrnáctou pozici před rokem na šampionátu v Oberhofu obsadil i v závodu s hromadným startem, kam by se měl kvalifikovat i tentokrát.
"To bude zajímavý. Na zdravé noze jsem měl od třetího kola křeč v lýtku a nebylo to dobrý, myslím, že to nějak promačkáme a bude to ok."
Opět chválil publikum. "Diváci byli super, všude jsem si to s nimi hrozně užíval, chtěl bych jim poděkovat," vzkázal Mikyska, který se vytrvalostního klání na 20 kilometrů bál.
"Než jsem vyjel na staďák, celou dobu jsem byl v pohodě. Ale jak jsem najel a lidi začali jásat, šlo mi do hlavy hrozně moc věcí, co by se mohlo stát," vzpomínal.
Nakonec z toho byl jen jeden netrefený terč. Ten poslední.
