SESTŘIHVoborníková uzavřela sezonu fantastickým třetím místem, mužům se v masáku nedařilo

Pětadvacetiletá rodačka z Vrchlabí Voborníková se v posledním závodu sezony na Holmenkollenu opírala dlouho o bezchybnou střelbu. Minula až poslední terč, kvůli němuž se zdržela na trestném kole. Do závěrečného kola vyrazila se sedmisekundovým náskokem na Norku Ingrid Landmark Tandrevoldovou. Třetí příčku nakonec udržela o necelých pět sekund před Švédkou Elvirou Öbergovou.

Na vítěznou Vittozziovou ztratila 17,2 sekundy, byla čtvrtou nejrychlejší běžkyní. Charvátová obsadila po pěti trestných kolech 26. místo.

Dvojnásobná juniorská mistryně světa z roku 2022 Voborníková potvrdila výborný závěr sezony a pošesté z osmi posledních individuálních závodů skončila v první desítce. V konečné klasifikaci Světového poháru obsadila dvanácté místo a vylepšila si životní maximum. Dosud byla nejlépe před dvěma lety šestnáctá. V pořadí disciplíny skončila pátá. Malý křišťálový glóbus získala Francouzka Julia Simonová, která doběhla šestá.

Voborníková se pořadím závodu posouvala postupně. Po bezchybné první položce byla desátá a po druhé ležce držela sedmé místo. Stupně vítězů začala atakovat po úvodní střelbě vestoje, po níž se ocitla na čtvrtém místě.

Před závěrečnou střelbou ztrácela necelých patnáct sekund na vedoucí Hannu Öbergovou, která jela po boku se sestrou Elvirou. Poté, co obě Švédky chybovaly, mohla Voborníková útočit i na první příčku. Poslední ranou ale minula a po trestném kole měla odstup 19 sekund za Hannou Öbergovou a více než desetisekundové manko na Vittozziovou. V závěrečném kole je nedokázala dojet, ale udržela za sebou řadu soupeřek včetně Elviry Öbergové či Tandrevoldové.

Olympijská vítězka ze stíhacího závodu Vittozziová vybojovala dvanácté vítězství v kariéře. Na střelnici chybovala jen při úvodní položce a měla pátý nejrychlejší běh. Hannu Öbergovou porazila ve finiši o 4,2 sekundy.

Voborníková: Jsem ráda za další medaili do sbírky

„Jsem strašně ráda, že to vyšlo a mohu přidat další medaili do sbírky,“ řekla po závodě Voborníková. K poslední střele uvedla, že šlo o klasickou hloupou chybu. „Utrhla jsem ji dopředu, aniž bych v podstatě najela na terč. Nevím, byla to nekoncentrace. Naštěstí to dobře dopadlo, ale mohla jsem si udělat dvacet vteřin k dobru do posledního kola. Díkybohu jsem to v tom posledním kole zvládla, takže mě ta rána zase tolik nebolí,“ dodala.

„To je přesně to, co jsem si přála,“ řekla Voborníková, která si v celkovém hodnocení SP vylepšila o čtyři příčky předloňské maximum. „Já bych byla spokojená i s patnáctým nebo šestnáctým místem, ale ty poslední dva měsíce byly moje výsledky ohromně vyrovnané. Těch výsledků do patnáctky bylo hodně. To jsem si pro letošek strašně přála, abych neměla výkyvy. Celá sezona byla skvělá a nemůžu se dočkat, co mě čeká další roky,“ uvedla.

Na stupních vítězek SP stanula popáté v kariéře, poprvé ale v individuálním závodě. V této sezoně byla také třetí s ženskou a smíšenou štafetou. „Je to třetí bronzová medaile, potažmo čtvrtá. Je to vždy skvělé být na stupních nebo na (květinovém) pódiu mezi těmi nejlepšími. To je to, proč tu závodíme. Jsem strašně ráda, že se mi to zase povedlo,“ řekla.

Do posledního kola vbíhala třetí s náskokem sedmi sekund na Norku Ingrid Landmark Tandrevoldovou. „Snažila jsem se nad tím nepřemýšlet. Už jsem toho také měla docela plné zuby. Všechna kola jsem jela s někým. Říkala jsem si, že uvidíme. Když jede skupinka, tak je to jednodušší, než když člověk jede sám. Snažila jsem se jim to ale nedat zadarmo. Jsem ráda, že jsem se z toho nezbláznila, nezpanikařila jako na olympiádě a snažila se to s klidnou hlavou dojet,“ řekla Voborníková.

Zatímco na OH v Anterselvě přišla o vedení a dojela třetí, nyní příčku, na které vbíhala po odjezdu do posledního kola, udržela. „Neřekla bych, že bych si na to zvykla. Těch závodů zase tolik nebylo. Jet o medaili na olympiádě se oproti svěťáku nedá srovnat. Tím, že jsem si to ale na olympiádě vyzkoušela a větší stres už asi nikdy nezažiju, tak jsem dnes trochu věděla, jak s tím pracovat a naložit. I na trati mě hnala slova jako ‚neotáčej se‘, ‚jsi olympijská medailistka‘, ‚nedojíždějí tě‘. To mi hodně pomohlo, abych to nevzdala, našla tam zbytky sil a doválčila to do cíle,“ líčila Voborníková.

Ačkoliv do nového kalendářního roku vstupovala jako 25. žena průběžného pořadí Světového poháru, seriál nakonec ukončila o třináct příček výše. V posledních osmi individuálních závodech skončila šestkrát v první desítce.

„Já to takhle mám, že se rozjíždím až po Vánocích. I poslední světák před Vánocemi už je trochu lepší. Sama nevím, co s tím. Třeba trenéři přijdou s nápadem, jak to nastartovat dřív. Tím, že ale sezona trvá čtyři měsíce, tak je nemožné vydržet čtyři měsíce ve stejné formě. Také je otázka, že kdyby to bylo takhle na začátku, jaké by to bylo na konci. Těžko říct. Zkusíme s tím nějak pracovat,“ doplnila Voborníková.

Závěrečný závod biatlonistů ovládl Botn, Hornig byl devatenáctý

Závod mužů vyhrál Johan-Olav Botn. Šestadvacetiletý Nor porazil o 3,7 sekundy Němce Philippa Nawratha, třetí skončil již jistý vítěz celkového hodnocení SP Francouz Éric Perrot. Nejlepším českým reprezentantem byl devatenáctý Vítězslav Hornig.

Za Hornigem, který doplatil na tři chyby při třetí střelecké položce, skončili další dva čeští závodníci. Michal Krčmář skončil po čtyřech trestných kolech na 25. místě, Mikuláš Karlík chyboval šestkrát a doběhl osmadvacátý.

Hornig se svým výkonem spokojený nebyl. „Ta trojka, to mě děsí, že se to stalo. Po té stíhačce se to stalo znovu, a ještě o jedno kolo hůř. Včera jsem věděl proč, dneska to úplně nevím,“ prohlásil. Podle něj při tom nehrál roli vítr, ale šlo o jeho vlastní chyby.

Celkově je ale se sezonou spokojený, skončil o jedno místo lépe než loni. „Asi mi tam chybí nějaký trochu zářnější výsledek, jako třeba loni bylo páté místo z Ruhpoldingu, ale vlastně jsem se vešel dvakrát na deváté místo, takže budu spokojený,“ uzavřel.

„Hodnotí se to hůře, než se hodnotí závod předtím (bronz Terezy Voborníkové). Je to za námi. Když to vyzdvihnu, tak si myslím, že jedna zastávka u každého na střelnici byla zbytečná. Každý z kluků střelil v jedné položce trojku a to je pak v takovémto závodě bez šance,“ řekl trenér Michael Málek.

Šestadvacetiletý Hornig ukončil ročník Světového poháru jako nejlepší z českých reprezentantů na 19. místě, o příčku výše než vloni. O devět let starší Krčmář skončil hned za ním dvacátý.

Jilemnický rodák Hornig měl závěrečný závod sezony dobře rozjetý a po dvou bezchybných položkách vleže figuroval na devátém místě. Nevydařila se mu ale první střelba vestoje, kde minul první, třetí a čtvrtý terč. Klesl mimo první dvacítku, do níž se vrátil až po bezchybné závěrečné položce. Ve finiši za sebou udržel Švýcara Niklase Hartwega a Němce Philippa Horna.

Letošní olympijský šampion z vytrvalostního závodu Botn vybojoval páté vítězství v sezoně a kariéře. Uspěl díky bezchybné střelbě, kterou měl s ním ještě druhý Nawrath. V celkovém hodnocení Světového poháru si polepšil na konečnou třetí příčku.

Jislová byla na čtyři roky zvolena do komise sportovců IBU

Jessica Jislová se dostala do komise sportovců Mezinárodní biatlonové unie IBU. V hlasování více než 300 závodníků uspěla spolu s Italkou Lisou Vittozziovou a Němcem Simonem Kaiserem. Zvolena byla na třetí pokus, naposledy neúspěšně kandidovala před dvěma lety, letos se prosadila mezi pěti kandidáty.

Jednatřicetiletá rodačka z Jablonce nad Nisou doplnila v pětičlenné komisi Rakušana Simona Edera a Švýcarku Lenu Häckiovou-Grossovou, kteří mají mandát do roku 2028. Jislová byla spolu s Vittozziovou a Kaiserem zvolena na příští čtyři roky.