Horáková: Mrzí mě, že jsme nepřivezly medaili z olympiády. Jinak bych neměnila nic

Ona sama by na své kariéře nic neměnila, byť přiznala, že jí vedle vítězství na mistrovství Evropy 2005, stříbra z mistrovství světa 2010 nebo triumfu v Eurolize chybí medaile z olympiády. V současnosti na dálku fandí českým reprezentantkám, které bojují na ME ve Francii.

"Přijde mi, že jsem si kariéru užila, a kdybych ji měla zpětně zhodnotit, budu se vždy usmívat a budu ráda, že proběhla, jak proběhla. Máloco bych si užila takhle na maximum a tohle vyhlášení je pro mě taková třešnička na dortu," uvedla Horáková.

Mrzelo ji sice, že se kvůli aktuálním opatřením ve světě odehrálo vyhlášení ve formě virtuálního ceremoniálu a nemohla si vše vychutnat naživo, zároveň ale nynější situaci chápe a netajila dojetí, když si uvědomila, v jaké společnosti se ocitla.

"Dříve jsem snila o tom, hrát na olympiádě a měla takové ty zdánlivě humorné sny. Nakonec se mi ale vše splnilo. Nad tím, že bych mohla být někdy uvedena do Síně slávy, jsem neuvažovala, je to však odměna za kariéru i za to, jak tu český basketbal fungoval a jak nám umožnil hrát," řekla Horáková.

Vedle slovenské legendy Stanislava Kropiláka, který byl vybrán do Síně slávy ve stejný den, se Horáková stala v elitní společnosti teprve druhým zástupcem z České republiky. Vloni byl do Síně slávy zařazen Jiří Zídek starší. "Ano, pana Zídka osobně znám, neboť mě také trénoval," podotkla s úsměvem.

"Když se ale podíváte na všechna jména, je to úplně neuvěřitelné mezi nimi být. Jsou to osobnosti, které jsou známé po celém světě, něco znamenaly a znamenají. Vybrat mezi nimi jen jedno jméno nejde, protože jich je spousty, a to nejen u nás, ale i v Evropě," uznala Horáková.

Ona sama pomohla národnímu týmu ke stříbru na mistrovství světa v roce 2010, kde byla vyhlášena i nejužitečnější hráčkou turnaje, získala rovněž zlato a stříbro z mistrovství Evropy (2005 a 2003) a obsadila páté místo na olympijských hrách v Aténách 2004.

V dresu Brna vyhrála v roce 2006 Evropskou ligu, desetkrát získala český mistrovský titul a s Fenerbahce Istanbul vyhrála v roce 2011 i tureckou ligu.

"Těžko vybrat jeden moment. Mrzí mě, že jsme nepřivezly medaili z olympiády, což mě mega trápí, na druhou stranu je tam spousta krásných zážitků. Ať už je to postup na první olympiádu, domácí mistrovství světa, zlaté mistrovství Evropy nebo euroligové vítězství. Je toho vždy mraky, co mi proběhne hlavou," prohlásila bývalá reprezentační kapitánka, která úspěchů dosáhla s dalšími elitními hráčkami, jako byly Eva Vítečková, Jana Veselá nebo Ivana Večeřová.

"Vše ale není jen věcí generace. Když jsem šla do USK, byly tam top hráčky jako Kamča Vodičková, Mirka Jarchovská, Zuzka Kameníková, a když jsem končila, i pno mě byly další dobré basketbalistky. Není to o tom, jak je kdo starý, ale jak se co pak dělá. Pořád tu máme šikovné holky, jen třeba časem změní přístup a priority nebo nemají tolik šancí hrát jako my a nemají kde získat zkušenosti. V tom vidím hlavní problém, než že bychom neměli dobré hráčky," myslí si Horáková.

Ona sama se k vrcholovému basketbalu neplánuje vrátit. Vedle zaměstnání mimo sport ale trénuje ve svém okolí malé děti.

"To ani není klub, ale kroužek při škole. Nechtěla jsem trénovat a jezdit s týmy na zápasy, kdežto tady mám odpoledne místo družiny malé děti, které chtějí dělat sport, a vybrali jsme pro ně basket. Jak byl ale koronavirus, bylo to špatné. Doháněli jsme to teď dvouhodinovkami a bylo to pro ně náročné. Přála bych si, aby se už vše zase vrátilo do normálu a mohli jsme si vše užívat jako dřív," dodala na závěr čerstvá členka Síně slávy FIBA.