Dokázali jsme, že i po třicítce se dá hrát výborný basketbal, vzpomíná na stříbro z roku 85 Brabenec
Jedná se o poslední medailový zápis československého a potažmo i českého mužského basketbalu. Parta kolem trenéra Pavla Petery došla před 35 lety ve Stuttgartu k nečekanému stříbrnému úspěchu. Na mistrovství Evropy v Německu dokázali Čechoslováci v play-off přejít přes velmi silnou Jugoslávii a Španělsko. "Byl to obrovský zážitek. Tehdy už se to bralo tak, že hráč po třicítce je starý. My jsme dokázali hrát chytrý basket a dosáhnout díky tomu výborných mezinárodních výsledků," říká k nečekanému červnovému tažení z roku 1985 křídelník Kamil Brabenec. Zápasy tehdejší basketbalové reprezentace si můžete připomenout od středy do soboty v rámci Archivu Z. Začínáme duelem s Itálií dnes od 17:00.
Přitom základní fáze vůbec nenaznačovala, že by se Peterův výběr měl ucházet o některou z medailí. Právě vstupní duel s Italy ho dostal do svízelné situace. Těsná prohra 80:82 znamenala už v začátku turnaje komplikace v cestě za postupem. "S velkým štěstím jsme pak o jediný bod porazili Izrael a po porážkách od Bulharů a Němců jsme v posledním zápase museli porazit Nizozemsko," shrnuje kontext tehdejších zápasových událostí Kamil Brabenec, nejlepší střelec týmu.
Podařilo se a nakonec velmi výrazně. Jednoznačná výhra 104:66 posunula československý výběr do čtvrtfinále proti Jugoslávii. Spolufavorit turnaje spoléhal na schopnosti jednoho nejtalentovanějších hráčů své generace – 20letého Dražena Petroviče. "Cestou z Karlsruhe jsme si říkali, že by nás mohli podcenit. Přece jen jsme nehráli moc dobře," dodává Brabenec.
Sám se pak coby střelecký tahoun postaral o klíčový příspěvek na obranné polovině. V prvním poločasu dokázal zdánlivě nezastavitelného čarostřelce Petroviče uhlídat na šesti bodech. "Bylo to i díky pomoci ostatních. Je to hráč, od kterého se v každém zápase čeká 20 nebo 30 bodů. A bylo vidět, že z toho byli rozhození."
Československý celek se dostal do herní euforie. Osmibodové vedení v poločase dokázal i díky 32 bodům Brabence v útočné fázi udržet a nečekaně a senzačně postoupil po výsledku 102:91 do semifinále. Další soupeř? Španělsko. Typově šlo o mnohem vyrovnanější, dramatičtější i bojovnější zápas.
Zkušený základ Peterova výběru ale podal další vyzrálý výkon. "V tom byla naše největší síla. Přestože průměr naší základní pětky byl přes 30 let, dokázali jsme ve správný čas prodat naše zkušenosti. Když to nešlo přes pivoty Jardu Skálu nebo Stana Kropiláka, tak se míč vyhodil ven a já, Vlasta Havlík nebo Peter Rajniak jsme byli všichni střelci." Kamil Brabenec na tehdejším výkonu oceňuje schopnost měnit tempo hry.
Španělé věnovali po čtvrtfinálové explozi důslednou pozornost Brabencovi, z čehož profitovali jiní. V tomto duelu zejména Peter Rajniak, autor 31 bodů. Tříbodová výhra 98:95 znamenala prodloužení týmové jízdy až do finále. Poslední překážkou byl našlapaný výběr Sovětského svazu i s Arvydasem Sabonisem, tehdy nejlepším hráčem Evropy. Ten už byl ale nad síly československých basketbalistů, které přejel více než třicetibodvým rozdílem 120:89.
"Možná nám uškodilo, že mezi zápasy byla dvoudenní pauza. Možná jsme trochu vypadli z té euforie a také jsme pocítili únavu z náročného programu šampionátu. Nevím, zároveň jsme možná ani sami nevěřili, že bychom mohli takový tým skolit," přiznává Kamil Brabenec.
Každopádně Brabenec a spol. ještě za dva roky na ME v Řecku dokázali s podobným stylem basketbalu dokráčet do čtvrtfinále, kde opět podlehli Sovětům. Na evropské scéně pak po revoluci český basketbal dlouho tápal. Vše změnil nástup generace Tomáše Satoranského a Jana Veselého. Zbytek si nejspíš už dobře pamatujete…