Češky si užívají luxusu u Atlantiku. Postup ale přinese další stěhování

Jde o velkou změnu oproti hotelu v Angers, kde bydlel tým během základní části turnaje. Zatímco tamní pobyt doprovázely zvuky sousední dálnice a nákupního centra, zde mohl tým po výhře nad Britkami vyrazit na společnou procházku po pláži a uklidňovat se zvukem vln narážejících do skalnatého pobřeží.

"Bylo fajn, že jsme mohly takhle vyrazit se projít. Tam u dálnice něco takového ani nešlo, tady je to mnohem lepší," řekla pivotka Tereza Pecková.

Spokojenost s nynějším ubytováním panuje i v realizačním týmu. "Oproti minulému hotelu je tohle přepych a luxus. Tam to bylo na úrovni motelu u dálnice. Tady máme i potřebné zázemí. Já tady mám apartmán, kde mohu mít všechno potřebné vybavení na rehabilitaci holek," řekl masér týmu Ladislav Burian, který si z Prahy přivezl zhruba 600 kilogramů vybavení včetně masérských lehátek a přístrojů na magnetoterapii či kryoterapii.

Lepší než masáž? Lymfatické kalhoty

Mezi hráčkami jsou oblíbené zejména lymfatické kalhoty, které si na hodinu obléknou a ony jim za pomoci tlaku pomohou vyčistit mízní systém. "Je to taková detoxikace těla. A nahrazuje to masáž, takže mi to ušetří čas, který mohu věnovat další hráčce," popsal Burian, který zároveň plní roli kustoda a společně s vedoucí týmu Petrou Landergott se stará například i o přípravu dresů. "Dělám, co je potřeba, aby holky byly spokojeny a mohly se soustředit jen na hru," dodal.

Změna hotelu přinesla také velké zlepšení ve stravování. "V tom prvním bylo jídlo nepoživatelné a muselo se to řešit na nejvyšších orgánech FIBA. Tady je strava pestrá, kvalitně připravená. Sortiment je tu neustále připraven jak na svačinu, tak na teplé jídlo. Od šesti od rána až do půlnoci se mohou jít holky najíst," řekl Burian.

Přesun na nové místo však s sebou přinesl i negativa. Tím největším je skutečnost, že hrací hala Vendéspace je od hotelu vzdálena zhruba 50 minut jízdy autobusem po okreskách. "To je špatné, protože to nás připraví o důležitý čas na odpočinek. Proto jsme si na tréninky našli malou halu poblíž hotelu, abychom nemuseli cestovat tak daleko," řekl trenér Lubor Blažek.

Dlouhá cesta z haly na hotel se podepisuje i na žaludcích hráček. "Než jsme dojely z prvního zápasu na hotel, tak jsme měly takový hlad, že jsme do sebe naládovaly všechno, co nám na hotelu připravili," prozradila Pecková.

Průběžná tabulka:

Pokud se českým basketbalistkám podaří postoupit i do čtvrtfinále, bude je čekat ještě jedno stěhování, a to přes celou Francii do Lille, kde se už nyní hraje druhá osmifinálová skupina a kde v sousedním Orchies proběhne závěrečné play-off. Sedm set kilometrů dlouhý přesun má výprava předběžně naplánovaný pomocí rychlovlaku TGV ze sto kilometrů vzdáleného Nantes.

Francouzská manželka lékaře výpravy bude fandit oběma

Pro lékaře českých basketbalistek Milana Smejkala bude zápas osmifinále s domácí Francií o to zajímavější, že jeho manželkou je bývalá francouzská reprezentantka Sandra Le Dréanová, v současnosti už Sandra Smejkal.

Na žádnou sázku však mezi manželi nedošlo, menší dilema je jen to, kterému týmu se bude v rodině více fandit. "Já to mám samozřejmě jasné," řekl Smejkal. "A já budu fandit oběma týmům, stejně jako náš malý syn Tom, který dostane na jednu tvářičku českou vlajku a na druhou francouzskou. Ať vyhraje kdokoli, tak já budu spokojená, protože Česko je už můj druhý domov," doplnila velmi dobrou češtinou Sandra Smejkal.

V Praze žije už od roku 2007, kdy jako dvojnásobná vítězka Evropské ligy přišla do USK Praha. "USK se tehdy teprve rozjížděl a Sandra přišla jako velká hvězda. Navíc byla poprvé na zahraničním angažmá. Měla z toho stres a vznikly z toho zdravotní problémy. Musely jsme vyloučit, že tam není něco horšího, a tak jsme spolu trávili hodně času po různých vyšetřeních. Nakonec jsem si řekli, že bychom spolu mohli trávit čas i mimo nemocnici," popsal vznik vztahu Smejkal, který je rovněž lékařem USK.

Doma v Česku i ve Francii

Poté, co v roce 2009 Le Dréanová ukončila hráčskou kariéru, neutekla zpět do Francie. Naopak natrvalo se zabydlela se Smejkalem v Praze. "Už jsem tam jako doma. Pro mě je nejdůležitější být s rodinou, pak je jedno, jestli je to v Česku, nebo ve Francii," řekla Sandra Smejkal, která také začala před dvěma roky pracovat pro VŠ Praha a projekt USK Futures jako kondiční trenérka. "Jsem za to moc ráda a s touto prací jsem spokojená," dodala.

Momentálně však přivítala možnost podívat se zpět do své domoviny. Na šampionát do Mouilleron-le-Captif však přijela také na pozvání francouzské federace, která ji stejně jako její reprezentační spoluhráčky z roku 2001 ocenila před vyprodanou halou Vendéspace za zlaté medaile z tehdejšího mistrovství Evropy. Tenkrát byla její spoluhráčkou například i Edwige Lawsonová, která je i v týmu pro letošní šampionát.

Viděla tak na vlastní oči i středeční výhru českých basketbalistek nad Velkou Británií 66:55. "Co jsem viděla, tak Češky hrály dobře a mají sebevědomí. Proto by mohly Francii potrápit a třeba i vyhrát. Všechno je možné. Všichni tu říkají, že jsou Francouzky už jisté mistryně, a to může být nebezpečné. Francouzky by pak mohly některý zápas podcenit," mínila Sandra Smejkal.

Jejího manžela, který má i díky své ženě o francouzském basketbalu velký přehled, zaujala především koncepční práce Francouzek. "Francouzská federace nepracuje z roku na rok, ale s dlouhodobou koncepcí. Bavil jsem se tu i s jejich lékařem a teď před turnajem si pozvali 31 hráček, aby si vytvořili širokou základnu, ze které budou čerpat v dalších čtyřech letech směrem k olympijským hrám v Riu. Ani výsledek na domácím mistrovství Evropy pro ně není prioritou, tou je hlavně zapracovávání mladých hráček," dodal Smejkal.

Průběžná tabulka skupiny E v Lille: