Baseballista Ondřej Satoria prožil reprezentační derniéru, na kterou bude dlouho vzpomínat. Poté, co v závěrečném utkání základní skupiny World Baseball Classic střídal proti favorizovanému Japonsku po necelých pěti směnách za stavu 0:0, vyprovázel ho potlesk vestoje zaplněného Tokyo Dome.
Loučící se Satoria aplaus vestoje v Tokiu nečekal. Končit se má na vrcholu, řekl
„Nečekal jsem to. Byla to opravdu silná chvíle, když jsem šel z kopce. Těžko se to popisuje. Když vám tleská celý Tokyo Dome, je to něco neuvěřitelného. Budu to ještě chvíli zpracovávat,“ řekl Satoria, kterému fandila v hledišti i rodina včetně otce.
„Bylo to nesmírně důležité. Hlavně proto, že měl možnost vidět nás naživo. Zažít plný Tokyo Dome a vidět, jak se tady fandí. Před třemi lety se nám to nepodařilo. Jsem nesmírně rád, že tady mohl být,“ uvedl Satoria.
Devětadvacetiletý Satoria patřil k hlavním oporám týmu, který v závěrečném duelu držel s obhájci titulu a světovými jedničkami dlouho vyrovnaný stav. Hvězdné japonské hráče eliminoval kombinací nadhozů, mezi nimiž nechyběl ani jeho changeup známý jako „dělník“.
„Necítil jsem vůbec žádnou nervozitu. Zkrátka jsem tam přišel s tím, že budu házet striky a uvidíme, co z toho bude. Upřímně spíš jsem čekal, že to bude rychlý konec, takže to dopadlo podstatně lépe, než jsem předpokládal,“ řekl Satoria.
Navázal na výkon z WBC 2023, kdy taktéž pomohl zastavit japonské pálkaře. Tehdy se proti němu neprosadil ani hvězdný Šohei Ohtani. Ten dnes do utkání nezasáhl. „Úkol byl vydržet deset pálkařů. A trošku jsem tam vydržel déle, než jsem sám čekal. Trochu mě mrzelo, že nehrál Ohtani, protože jsem proti němu chtěl ještě jednou v kariéře házet. Ale zase na druhou stranu, možná dobře, že to dopadlo, jak to dopadlo,“ podotkl Satoria.
Ostravský rodák střídal během páté směny, kdy dosáhl limitu nadhozů. Nahradil ho Michal Kovala. Češi poté drželi nerozhodný stav až do osmé směny, v níž Japonci rozhodli smrští devíti bodů. „Upřímně musím přiznat, že mě už začínala bolet ruka a záda. Dal jsem do toho všechno. A Japonci už mě viděli, takže při dalším lineupu už na mě byli připraveni. Kdyby mě měli na kopci déle, začali by míče sázet ještě víc. Myslím, že jsem odešel přesně tak, jak jsem měl,“ řekl.
Při odchodu ze hřiště i pak na něj mířily kamery a stal se středem pozornosti. Moc mu to ale nevyhovovalo. „Musím říct, že se v takových situacích necítím komfortně. Snažil jsem se raději někam schovat mezi kluky, aby pozornost nebyla upřena jen na mě. Ale bylo to tak. Najednou se ze mě stala taková hlavní postava a celý Tokyo Dome mi tleskal, což bylo to nejhezčí. Nálada mi v celé hale přišla neskutečná. Zkrátka jsem si nemohl přát víc a nic hezčího není. Ale tyhle situace nemám rád a nesnáším je, byl jsem úplně mimo svou komfortní zónu,“ podotkl Satoria.
Ani dnešní vydařený výkon ho v rozhodnutí ukončit reprezentační kariéru nezviklal. „Končit se má na vrcholu, což si myslím, že jsem si do puntíku splnil. Rád budu vzpomínat na medaili z ME a taky na to, co jsme dokázali před třemi lety. A i když to tady výsledkově třeba úplně nedopadlo, stejně na to budu rád vzpomínat. Ostudu jsme neudělali a v tomhle zápase jsme si minimálně tu čest udrželi,“ uvedl.