Nejdřív podojit krávy, až pak trénovat. Tak to má Britka, která běží na ME maraton

Svůj první maraton Jonesová běžela loni v říjnu v Amsterdamu a byla jedenáctá v čase 2:34:16. Její kariéra na kratších tratích gradovala před šesti lety. Během ní prošla od tratě 1500 metrů po půlmaraton. V roce 2015 už zvolna ztrácela motivaci, jenže za rok se vrátila a vyhrála národní šampionát Walesu v cross country.

Začala trénovat s maratoncem Dewim Griffithsem, jehož rodinná farma je od té její vzdálená třicet kilometrů. Loni byla v britském šampionátu v půlmaratonu sedmá za 27:28.

"Máme dvě farmy – na jedné je rostlinná výroba a na druhé sto třicet krav," vysvětluje vytrvalkyně. "Máme také prázdninové pobyty na farmě, a tak musím pomáhat," líčí britská reprezentantka a popisuje, jak vypadá její typický den. 

"Vstávám v půl šesté na dojení, s nějakými menšími pracemi pomáhám na farmě s přestávkou na snídani až do devíti. Do jedenácti pak trénuji a od půl dvanácté do půl šesté jsem účetní. Pak se vrátím na farmu dokončit dojení a krmení, domů se dostanu kolem půl osmé a před večeří se ještě proběhnu," vypráví atletka, která bydlí kilometr od farmy, jak probíhá její příprava.

Takhle trénuje šest dní v týdnu, v neděli si dá delší běh. Věří, že den odpočinku od farmaření ani od atletiky nepotřebuje. Vše konzultuje s trenérem Alanem Storeym. "Je to vynikající trenér, hodně mi pomohl," podotkla. Občas farmu opustí, třeba když letěla s reprezentací na soustředění do španělské Murcie.

"Bratr a rodiče to pak na farmě zastanou za mě, musím jim za tu podporu poděkovat," vzkazuje běžkyně, která věří, že práce jí pomáhá i ve sportu. "Fyzická práce je pro maraton dobrá, protože při něm musíš být tvrdý a duševně silný," říká. Jak jí to pomůže v Berlíně, se uvidí v neděli.