Vadlejchovo bolavé koleno soustředění v Turecku zvládlo. Bylo to skvělé, hlásí oštěpař

Vadlejch v první sezoně pod vedením nového trenéra Miroslava Guzdeka více než se soupeři bojuje s vlastním tělem. Od jara ho trápily problémy s levým kolenem, navíc se k tomu v úvodu sezony přidala těžká viróza. Má za sebou jen dva starty. V květnu na Diamantové lize v Dauhá nehodil ani 80 metrů a skončil sedmý, na začátku srpna v Banské Bystrici vyhrál výkonem 82,33 metru. Tím splnil potvrzovací limit Českého atletického svazu a zajistil si účast na MS. Místo dalších závodů zamířil na soustředění do Turecka.

Z kempu se vrátil těsně před odletem do Tokia, doma s rodinou strávil jen 30 hodin. Ze soustředění má dobrý pocit. "Bylo to fakt skvělé. Koleno reagovalo dobře. Ještě se to lepšilo. S tou únavou koleno fungovalo tak, jak má. To počasí tomu napomáhalo," pochvaloval si milovník vysokých teplot podmínky v horkém Turecku.

S úsměvem pak poznamenal, že stav jeho těla odpovídá 35 letům věku a 17 sezonám s výkonem za 80 metrů. "Ale zažil jsem toho spoustu, i různá zranění. Ze všeho se dá nějak dostat. To levé koleno je relativně specifické, protože tam mizí veškerá energie při odhodu, takže je pro nás důležité. Ale všichni kolem mě i já jsme dělali maximum, aby to bylo v ideálním stavu. Nic jsme nemohli udělat lépe," doplnil. V Tokiu už bude hlavně mentálně i fyzicky odpočívat. "A k tomu pár dynamických tréninků, ideálně aby ukázaly, že jsem na tom skvěle," pousmál se.

Oštěpaři mají kvalifikaci 17. září a finále hned následující den. Podle Vadlejcha je tento formát bez volného dne po kvalifikaci specifický. "Každý s tím tam bude mít problémy a bude to o tom, kdo jak chytne daný závod. V Dauhá, což je poslední mistrovství světa, kdy to bylo ve dvou dnech, tak první den na kvalifikaci házelo dost lidí hezky a ve finále to byl snad den jednoho člověka. Myslím, že to bude dost podobné i v Tokiu," přemítal.

Nemyslí si proto, že by medaile ležela tak daleko jako na loňských olympijských hrách v Paříži, kde Grenaďan Anderson Peters získal bronz výkonem 88,54 metru. Vadlejcha tehdy porazil o čtyři centimetry. "Jsem přesvědčený, že 85 až 86 metrů bude medaile. I když to zní po loňském finále olympiády zvláštně, ale tam nebyl dvoudenní závod," uvedl Vadlejch.

Uvědomuje si, že si pro úspěch musí výrazně zlepšit sezonní maximum. V tréninku hází podobně daleko jako před jinými velkými akcemi. "Je to o tom vydržet ty dva závody a ideálně se co nejméně v kvalifikaci vymlátit," řekl. Na Tokio má krásné atletické vzpomínky. Ještě na stadionu v Kawasaki kdysi vyhrál svůj první závod a pak se díky novému osobnímu rekordu dostal do čela světových tabulek. Před pěti lety se společně s bronzovým Vítězslavem Veselým postarali o skvělý úspěch českých barev v olympijském finále. "Pro mě je Tokio zaslíbené a bylo by krásné, kdyby tato série pokračovala."

Na světových šampionátech bývá největší medailovou nadějí české výpravy. Z posledních čtyř přivezl dva bronzy a jedno stříbro, v Dauhá 2019 byl pátý. Jeho tříletá dcera Emma chce z Tokia přivézt jiný dárek než medaili. "Dostal jsem pokyn, že by ráda nějakou Barbie. A tatínka, toho by chtěla ráda zpátky. To snad taky dopadne," dodal s úsměvem Vadlejch.