Etiopanka Gebreslaseová kralovala maratonu po vzoru svého kolegy a stanovila nový rekord

Třetí skončila izraelská reprezentantka Lonah Salpeterová, vítězka Pražského maratonu z roku 2019 a držitelka tamního traťového rekordu. Česká reprezentantka Tereza Hrochová předčila papírové předpoklady a překvapila sedmnáctým místem. V čase 2:30:39 byla ve svém třetím maratonu v životě pátou Evropankou.

Hrochová se jako jediná česká vytrvalkyně rozhodla absolvovat oba letní vrcholy sezony, tedy aktuální MS i srpnové mistrovství Evropy. Při premiéře na světovém šampionátu dala zapomenout na neúspěch z loňských olympijských her, kde i vinou zdravotních problémů těsně před závodem skončila až osmapadesátá.

Na šampionátu se od začátku držela v početné skupině bojující o pozice od konce druhé do začátku čtvrté desítky. Ve druhé polovině závodu se šestadvacetiletá běžkyně posouvala pořadím dopředu, a nakonec dopadla ještě lépe než před třemi lety Marcela Joglová, která v horkém Dauhá obsadila 20. příčku. Za svým osobním rekordem, kterým se loni kvalifikovala na OH, zaostala zhruba o minutu a půl. "Budu to hodnotit určitě pozitivně. Myslela jsem si na osobáček, ale zase jsem vůbec nepočítala, že bych mohla být takhle vysoko, což se na takovéhle akci asi počítá víc. Takže jsem spokojená," uvedla na svazovém webu.

Už po prvním ze tří čtrnáctikilometrových okruhů ji bolely nohy, ale tempo udržela. Líbila se jí trať, která netradičně pro velké akce vedla převážně přírodou. "Je tam příjemnější vzduch. Stromy jsou příjemnější než vyprahlé kostky, budovy," pochvalovala si.

Za čtyři týdny by měla být na startu dalšího maratonu, tentokrát na kontinentálním šampionátu v Mnichově. "V půlce tratě jsem si říkala, že na Mnichov mě nikdo nedostane. Tak uvidíme. Asi mi stejně nic jiného nezbyde, ale v tuhle chvíli se tam ne úplně těším s těma nohama, který mám kožený," poznamenala s úsměvem.

Na rozdíl od mužského závodu se ženské startovní pole roztrhalo poměrně záhy. Brzy se v čele vytvořila osmičlenná skupina, v níž byly kompletní keňská i etiopská trojice. Krátce po 18. kilometru zamířila do přírody mimo trať obhájkyně světového titulu Ruth Chepngetichová, která vzápětí vzdala kvůli žaludečním problémům.

Její indispozice využila ke zrychlení dvojice Etiopanek, ale zbývající dvě Keňanky se jí udržely. O osm kilometrů později v čele zbyly jen Gebreslaseová s Korirovou. Za nimi jejich krajanky odpadaly a dostala se před ně keňská rodačka v izraelských barvách Salpeterová, která bronzovou medailí dosáhla ve 33 letech životního úspěchu. Z velké akce měla dosud jen evropské zlato z dráhové desítky na šampionátu v Berlíně 2018.

Vítězka loňského berlínského maratonu Gebreslaseová nastoupila necelé dva kilometry před cílem a získala první velkou medaili. O dvě minuty a 46 sekund vylepšila rekord šampionátu, který držela už od Helsinek 2005 legendární Britka Paula Radcliffeová. "Mám velkou radost a chci všechnu slávu věnovat bohu. Keňanka mě žádala, abych ji vystřídala, ale byla jsem dál trpělivá. Na čtyřicátém kilometru jsem cítila, že mám sílu a rozhodla jsem se za to vzít," uvedla.

Etiopie si z Eugene odveze obě maratonská zlata. Mužský závod v neděli vyhrál Tamirat Tola rovněž v rekordu šampionátu 2:05:36. "Tolovo včerejší vítězství mě hodně motivovalo," řekla Gebreslaseová.

Ranní Eugene vidělo jednoznačně nejrychlejší ženský maraton historie MS. Rychleji, než byl dosavadní rekord šampionátu, běžely čtyři závodnice. Skvělý týmový výkon předvedly Američanky Sara Hallová, Ema Batesová a Keira D'Amatová, které se vešly mezi pátou a osmou pozici. Mezi ně se vklínila jen šestá Keňanka Angela Tanuiová.