Následuje
Cyklotoulky

Sypal jsem do sebe prášky proti bolesti, ale doma jsem sedět nechtěl, přiznal risk Holuša

Už měsíc bojuje se zraněnou kyčlí. Přesto vidina startu na mistrovství světa a touha reprezentovat na vrcholové akci byly pro mílaře Jakuba Holušu silnější než bolest. Na šampionátu tak startoval pod prášky, a i když z rozběhu na 1500 metrů nepostoupil, podle svých slov nechal na trati vše. To i s rizikem, že potíže pravděpodobně naruší přípravu na OH 2020 v Tokiu.

Jakub Holuša
zdroj: REUTERS autor: Aleksandra Szmigiel

Na Nový rok Holuša kvůli únavové zlomenině a zánětu pravé kyčle nemohl prakticky chodit a obdobné zdravotní problémy se mu před měsícem objevily v levém kyčelním kloubu. Začal ho pobolívat v Bernu, kde zaběhl svůj letos nejrychlejší čas 3:36,65. "Už jsem tam cítil něco malého. Ale nebylo to nic, myslel jsem, že přitahovač, ale pak po těch startech a Birminghamu se to zhoršilo a na republice už to bylo hrozné," prozradil.

Na světový šampionát chtěl odjet za každou cenu. "Jsem spokojenější, že jsem se dostal do cíle, že jsem to zkusil, než že bych sem nejel a seděl doma. Poslední měsíc jsem do sebe sypal prášky proti bolesti. Tréninky vypadaly, že jsem jezdil na kole. Chodil jsem běhat jenom rychlé věci, abych to šetřil a nemusel brát každý den prášky," řekl.

Rozběh Jakuba Holuši na 1500 metrů a jeho ohlasy

V rozhodnutí reprezentovat pátého muže posledního MS nezviklala ani blížící se olympiáda v Tokiu. "Já jsem takový střelec, vždycky jsem byl. Kdo mě zná, tak ví. Já věřím, že když jsem vyléčil pravou, vyléčím i levou. Budou obě jako nové. Samozřejmě jsem závodník, který myslí na jiné umístění, ale jsem hrdý na to, že můžu obléct dres s českou vlajkou," vysvětloval.

I v neúspěšném rozběhu závodil pod analgetiky. "Tady se mě snažili dát do kupy. Dostal jsem těžké umrtvení proti bolesti, připravili mě dobře, že jsem to necítil," ocenil. Boj se zraněním se ale odrazil na jeho psychice. "Těžko se mi nastavovalo na ten běh. Ale chtěl jsem bojovat, šel jsem do toho, bojoval jsem a nechal jsem tam to, co šlo."

Potíže vyplývají z jeho vrozené vady kyčlí, předcházet se jim prakticky nedá. "Už ve dvaceti mi Pavel Kolář říkal, že to není na dlouhé běhání. Dneska je mi skoro 32, stojím tady, tak můžu děkovat asi za každý rok, že jsem pořád tady a můžu běhat, protože ty prognózy takové nebyly," uvedl český rekordman.

Hned v pondělí ho čeká magnetická rezonance, ve středu návštěva u fyzioterapeuta Koláře a pak léčba. Očekává, že podobně jako v zimě bude mít zhruba šest týdnů nucenou pauzu.

Do olympiády hodlá zůstat ve skupině polského kouče Tomasze Lewandowského. "Jsem si naplánoval, že ještě rok, protože i finančně je to hodně náročné. A pak uvidíme," přemítal.

Zdroj
ČT sport, ČTK

Hlavní zprávy