Češi prožili nejhorší atletické MS v historii, šéftrenér už chystá změny

Vedle medailové sbírky je nejnižší i bodové ohodnocení za umístění do osmé příčky. Tam dokázali proniknout jen Zuzana Hejnová na 400 metrů překážek a oštěpař Jakub Vadlejch, kteří tak za pátá místa získali osm bodů. Českým minimem bylo dvanáct bodů ze Stuttgartu 1993 a Göteborgu 1995, kdy tým podržel vítězný oštěpař Jan Železný.

Šéftrenér Netscher připomněl, že i v minulosti stála česká atletika na několika silných jedincích. "Vždy to bylo o jednom až dvou lidech schopných hájit naše barvy na nejvyšší úrovni a to se letos tak nepovedlo. I kvůli tomu, že v našich silných disciplínách je úroveň tak velká, že v kouli hned prvním pokusem rekord mistrovství, u Zuzky pak světový rekord, v tu chvíli se medaile získávají hrozně těžko," řekl.

Většina českých atletů na rozdíl od soupeřů nepředvedla na šampionátu své nejlepší výkony sezony. "My se musíme připravit zdraví tak, abychom tam odjížděli v plné formě a předváděli nejlepší výkony ze sezony. Což se povedlo třem čtyřem závodníkům a to je málo," uvedl Netscher.

Se zdravotními problémy se potýkaly nejlepší české oštěpařky Barbora Špotáková a Nikola Ogrodníková. Řada předních českých atletů se na šampionát kvůli zranění nekvalifikovala nebo na něj neodjela. Týkalo se to například mílařky Simony Vrzalové, dálkaře Radka Jušky nebo výškařky Michaely Hrubé.

Netscher chce zařídit, aby se atleti o své zdraví starali lépe. Systém prevence nebude dobrovolný, ale povinný. "To je věc, kterou musíme zásadním způsobem změnit. Tělesná schránka je pracovním nástrojem sportovců a musíte se o ni starat stejně jako o auto. Když se vám zadře motor, nevyděláváte peníze, stojíte. Atlet si to nemůže dovolit, zvlášť v přípravě na takovou akci. Musíte zůstat zdravý a těm problémům je zapotřebí předcházet," vysvětloval českým novinářům.

Atleti budou mít povinnost řešit i počínající problémy. "Jde o to, aby na to trenéři včas reagovali a ty kontroly probíhaly častěji a byly důsledné na závodníky. Šéflékařka (Karolína Bílková) bude odpovědná za to, že to bude probíhat. Mají 20 procent na lékařské zabezpečení a deklaroval jsem, že kdo nebude tyhle povinnosti plnit, tak si na těch 20 procent nesáhne," upřesnil nástupce Tomáše Dvořáka.

K aktuálnímu stavu české atletiky se v průběhu šampionátu vyjádřil i koulař Tomáš Staněk. Reprezentanti by se podle něj měli připravovat společně. "U nás sice má každý hodně peněz na přípravu, ale je to takové rozkouskované, že někdo jede tam, někdo tam. A ve výsledku se potkáváte jen se skupinou, na niž jste zvyklí. Není tam celkové zázemí," řekl. Podle něj by prospěla intenzivnější spolupráce atletů například s odborníky na biochemii a biomechaniku nebo experty na výživu.

Netscher s ním souhlasil. "Jsem rád, že to vnímají i ti závodníci, a co se bavím individuálně s trenéry, tak to nahlížení je stejné. Problém je trochu v trenérských názorech, které se občas liší," řekl.

Společná soustředění jsou klíčová také pro financování expertů. "S jedním koulařem poslat biochemickou laboratoř nebudeme moci. Pokud se sejdou koulař, diskař, kladivář a oštěpař na jednom stadionu, klidně v Jihoafrické republice, tak bychom tam chtěli poslat někoho, kdo by jim dělal biomechanické rozbory. Oni z těch informací budou v lednu čerpat a v květnu třeba podávat výrazně lepší výkony," uvedl Netscher.

Jiná cesta podle něj nevede. "Svět takovým způsobem funguje. Pokud to dělají Němci, pokud to dělají Američani a my to dělat nebudeme, tak se nikdy na ten vrchol nevrátíme," dodal šéftrenér.