Následuje
Studio fotbal - Dohráno Plus

Hejnová si v Moskvě vychutnala hymnu na stupních vítězů

Moskva - Zodpovědná atletka je Zuzana Hejnová. Po čtvrtečním triumfu na mistrovství světa v Moskvě v závodu na 400 metrů překážek si nedala ani jednu skleničku na oslavu životního vítězství, protože se chtěla zodpovědně připravit na rozběh štafety na 4x400 metrů. Ten byl ale pro české barvy neúspěšný. Večer si však užila vyhlášení, při kterém po osmi letech poslouchala českou hymnu vlastní zásluhou. "Myslela jsem si, že budu hrdinka a nebudu brečet, ale trochu jsem brečela. Slza ukápla," přiznala po vyhlášení.

Zuzana Hejnová na stupních vítězů s druhou Dalilah Muhammadovou (vlevo) a třetí Lashindou Demusovou
zdroj: ČTK/AP autor: Alexander Zemlianichenko

Není divu, že šla pozdě spát. Hned jak deklasovala svět, ztratila čas čestným kolečkem, rozhovory s mnoha médii, musela na dopingovou kontrolu. Když se dostala do hotelu, šla na večeři a pak se ještě stihla několikrát podívat na svůj běh v televizi. "Šla jsem spát pěkně pozdě, nešlo usnout, byla jsem ještě celá rozhicovaná," líčila.

Vzbudila se kolem šesté a už neusnula. "Byla jsem hrozně vzorná, ale dneska si něco dám," pousmála se. Stihla na hotelu ještě krátce zapnout i počítač, aby se podívala na reakce svého okolí. Její triumf vzbudil velký ohlas, na zprávy Hejnová nestihla odpovědět a prý si na to bude muset vyhradit snad celý den.

"S rodiči jsem ale mluvila, to jsou teď úplné mediální hvězdy," smála se nad články a fotkami v novinách. "Musela jsem se hrozně smát. Byli nadšení, tak je to jejich zásluha, oni mě vytvořili," říkala s úsměvem. Ještě jí pořádně nedošlo, co dokázala. "Přijde mi to neskutečný."

Závod viděla několikrát na různých televizních stanicích. "Mě to baví hledat, jak to komentují," usmívala se. "Bylo to většinou v angličtině, pak česká a taky ruská verze. Rusové to vždycky komentujou hrozně suše, vypadá to, jak když se baví o dovolený," žertovala.

Chybu na svém běhu nenašla, jen trenér jí řekl, že to přepálila. "To prostě bylo tím závodem, mně to v tu chvíli vůbec nepřipadalo. I tak jsem ale měla v konci dost sil," připomněla. "Ale byl to fakt hroznej kotel, velká díra, musela jsem se tomu smát," prozradila.

Dnes večer si užila vyhlášení, po osmi letech si poslechla českou hymnu vlastní zásluhou. "Asi si budu muset vzít voděodolnou řasenku, abych se nerozmazala," smála se v narážce na skutečnost, že by mohla brečet dojetím. Tu si ale nevzala. "Myslela jsem si, že budu hrdinka a nebudu brečet, ale trochu jsem brečela. Slza ukápla," přiznala po vyhlášení.

Zpívala, i když se jí zadrhával hlas. "Když jsem tam stála, klepala se mi kolena. Hodně náročné to bylo," uvedla. Medaili si prohlédla jen zběžně, prý ještě pude čas. Doma bude mít místo vedle té bronzové z olympijských her v Londýně. "Mám ji v knihovně v obýváku na rybičkách, takže ji každý den musím sundávat, když jdu krmit rybičky. Aspoň ji každý den vidím," usmívala se.

Má jasno, kam pojede v září s přítelem na dovolenou za odměnu. "Uvažujeme o Srí Lance, chceme cestovat, už jsme o tom něco nastudovali," prozradila Hejnová. "Pak ještě máme domluvený Egypt kvůli potápění na loď, ale teď se to tam trochu bije, tak uvidíme, jestli nám to nezruší," řekla. A oslava? "Ještě vůbec nevím, jak to bude. Možná to bude něco spontánního, to je stejně nejlepší," dodala.

Zdroj
ČT sport, ČTK

Hlavní zprávy