Následuje
Fotbal extra: Anglie - Česko

Mexičan běhá maratony, aby upozornil na masakr studentů, při němž mu zmizel syn

Před třemi lety mu zmizel syn. Jorge Antonio Tizapa byl mezi třiačtyřiceti studenty ze školy v Ayotzinapě, kteří byli uneseni v autobuse 26. září 2014. Jeho otec Antonio poté začal běhat maratony, aby upozornil na tragédii, která nejspíš skončila smrtí mladých lidí, a stále doufá, že syna najde živého.

Antonio Tizapa
zdroj: Desinformémonos

Případ nebyl zatím relevantně objasněn. Pátrání novinářů a lidí pohybujících se v oblasti lidských práv naznačuje, že autobus zastavili vojáci a mexická policie spřažená s obchodníky s drogami a studenty brala jako nepohodlné svědky a zmasakrovala je. Rodiče zmizelých studentů pořádali v Mexiku akce, aby upozornili na to, že pátrání po jejich dětech nikam nevede a žádali odpověď vlády.    

Padesátiletý Tizapa byl v tu dobu v New Yorku, odkud živí rodinu jako instalatér a kde žije od roku 2000. Zúčastnil se protestů u mexického konzulátu na Manhattanu. Už před tragédií absolvoval několik kratších běhů, ale pak ho napadlo upozornit na situaci při maratonu v New Yorku. Začal víc trénovat, ale také informoval o všem na sociálních sítích až jeho příběh zaujal web theguardian.com.  

Svůj první maraton odběhl v roce 2015 v tričku s nápisem: Můj syn je tvůj syn, tvůj syn je můj syn: Ayotzinapa 43. Desítky diváků podél trati držely fotografie s portréty zmizelých studentů. Výsledný Tizapův čas tři hodiny a 44 minut nebyl důležitý, ale jeho smutný příběh přilákal pozornost médií. Díky tomu se ozvali další lidé a vznikla běžecká skupina "Běh pro Ayotzinapu". Ta má už kolem třiceti běžců. 

"Pro mě to není o čase a pořadí, jde mi o to šířit povědomí o Ayotzinapě. Aby se to už nikdy neopakovalo," řekl Tizapa s tím, že běh mu dává sílu. "Nevím, co bych udělal, kdybych jen seděl doma v bytě. Když jsem začal běhat, byl to jen koníček. Po všem, co se stalo s mým synem, jsem tenhle sport využil jako formu protestu a během té doby se z něho stala i terapie," přiznal Mexičan.

Podle oficiálního vyšetřování byli tehdy studenti zabiti - jejich těla spálena tamními policisty, kteří pracovali pro drogový gang Guerreros Unidos. Podle mexické novinářky Anabel Hernándezové bylo ale vyšetřování ovlivněno falešnými důkazy, mučením vynucenými přiznáními a změnami výpovědí. Novinářka vydala knihu o masakru, která byla nedávno přeložena do angličtiny, podle níž federální úřady dělaly všechno proto, aby zakryly roli mexické armády při zmizení studentů. Motivem masakru měl být heroin za dva miliony dolarů ukrytý v autobuse, jímž studenti cestovali a objevili ho. Zda někdo ze studentů přežil, zatím nikdo nezjistil. 

"Když běžím, myslím na něj, slyším jeho smích," říká běžec, jehož manželka s dalším synem (21) a dcerou (24) žijí stále v Mexiku. "Samozřejmě, že maraton bolí. Jsou chvíle, kdy jsem chtěl vzdát, ale tahle bolest není nic ve srovnání s tou, s níž se musím vyrovnat v životě," řekl Tizapa. "Po maratonu je bolest za dva dny pryč, ale já stále nevím, kde je můj syn, a dokud ho nenajdu, budu běhat." Což podle theguardian.com při sjednávání spravedlnosti v Mexiku může trvat i do konce jeho života.

Zdroj
TA3, theguardian.com

Hlavní zprávy