Jíchová skvělým během překonala i trenéra a hlásí: Nad překážkami se může stát cokoliv
Jako aktivní atlet se postupu z rozběhu závodu na 400 metrů překážek na mistrovství Evropy v Mnichově před 20 lety nedočkal. Úspěšnější byl Jindřich Šimánek až jako trenér. Jeho svěřenkyně Nikoleta Jíchová ve stejné disciplíně na totožném místě dokonce svůj rozběh vyhrála a nyní doufá, že se jí bude dařit také v semifinále, do něhož zasáhnou už i favoritky. Česká jednadvacetiletá překážkářka by ráda útočila minimálně na osobní rekord 55,73 sekundy.
Šampionát v Mnichově je pro členku zlaté čtvrtkařské štafety z loňského ME do 23 let premiérovou vrcholnou akcí. "Znamená to pro mě mnohem víc, protože můj trenér Jindřich Šimánek taky běhal 400 metrů překážek a byl před dvaceti lety tady na mistrovství Evropy ve stejné disciplíně. Pro mě je to tedy první velká akce, ale zároveň je v tom něco osobního pro mě i pro něj. Mám radost, že jsem mu udělala radost," svěřila se. Její kouč tehdy z rozběhu nepostoupil. "Už jsem ho překonala, ale to on určitě nerad uslyší," usmívala se Jíchová.
Na kontinentální mistrovství přijela dobře naladěná, ale v letošní sezoně prožívala i horší chvíle. Krátce poté, co si na začátku června na Odložilově memoriálu vylepšila osobní rekord, se ošklivě potloukla na mítinku v Šamoríně, kde spadla na poslední překážce. "Měla jsem problém s jedním vazem v koleni. Musela jsem si dát docela pauzu, ale trénovali jsme. Časem se to zlepšilo, jsem za to nesmírně ráda. Teď už jsem tam, kde jsem byla před úrazem. Běhám bez bolesti a s radostí, se sebevědomím," konstatovala.
Na psychice karambol žádné stopy nezanechal. "To nejde, na překážkách se nesmíte bát a nesmíte na to myslet. V překážkách je každý den nový a musí se do nich jít vždycky naplno a s dobrou vírou," řekla atletka, která toužila po účasti na mistrovství světa.
Na šampionát v Eugene se ale nakonec těsně nekvalifikovala. "Byl to asi spíš motor, že Evropa je blízko. Ty dny, když jsem se dozvěděla, že jsem pod čarou, mě to trošku mrzelo, ale koleno jsem v tu dobu neměla zahojené. Myslím, že se děje, co se dít má. Odpočinula jsem si, přitrénovala jsem a po dnešku se ukázalo, že to bylo asi nakonec spíš výhodou. Občas, když člověk nedostane to, co zrovna chce, je štěstím," uvedla.
V její disciplíně Američanka Sydney McLaughlinová zaběhla na MS fantastický světový rekord 50,68 sekundy. V Evropě zase nad soupeřkami výrazně ční Nizozemka Femke Bolová s časy pod 53 sekund. "Zatím je to tak daleko, že nevím, jestli mě to motivuje, nebo demotivuje. Ale dobré je, že je tam docela díra mezi ní a ostatními Evropankami. Takže já teď vzhlížím k té druhé části Evropanek, co běhají kolem 54,70 až 55. Spíš se teď soustředím na ně," přiblížila Jíchová.
Bolovou v rozběhu neviděla, protože nejlepší závodníci jsou na ME nasazeni rovnou do semifinále. "Myslím, že holky, které jsou jasné adeptky na finále, tak to mají trošku jednodušší, že budou odpočatější. Nicméně holky na desátém dvanáctém místě, kde by finále mohly být blízko, nejsou rozzávoděné a tlačí se na ně holky, které dobře běžely v rozbězích. Pro někoho je to výhoda, pro někoho ne," komentovala tento systém.
Věří, že sama má výhodu. V rozbězích měla druhý čas. "Holky jsou hodně dobré, ale věřím, že já taky. A že když si dám osobák, tak bych na finále mohla minimálně tlačit. Uvidíme, jsou to překážky, může se stát cokoli," dodala před čtvrtečním semifinále.
