Maraton - běh řeckého vojáka se stal vzorem pro novodobé atlety
Praha - Historie jednoho z nejtěžších testů kondice a morálky, 42 195 metrů dlouhého maratonského běhu, je plná otazníků. Nejasný je původ, délka i datum události, od které se tradice maratonu odvíjí. Tato běžecká disciplína vznikla před prvními novodobými olympijskými hrami v Aténách v roce 1896 na počest údajného běhu řeckého vojáka Feidipida, který měl podle převažujícího názoru před 2 500 lety, 12. září 490 před naším letopočtem, běžet oznámit vítězství Řeků nad Peršany v bitvě u řecké obce Marathon do Atén. V cíli své cesty se slovy "Radujte se! Zvítězili jsme!" vyčerpáním zemřel.
Řekové početně silnější Peršany u Marathonu porazili a jistý běžec (údajně Feidipidés, nebo Diomedón) dostal za úkol zpravit o výsledku Atény. Není jasné, jak dlouhou cestu musel uběhnout - uvádí se 35, 42 i 66 kilometrů, a to podle trasy, která je také nejasná. Není také známo, jak dlouho běžel (někdy se uvádějí tři hodiny) či zda běžel jen nalehko, nebo ve zbroji (starořecká "plná polní" vážila i přes 30 kilogramů). Podle historika Plútarcha, u něhož se tato první písemná zmínka o poslovi z Marathonu do Atén objevila a jenž žil až na konci prvního století našeho letopočtu, měl ale doběhnout na aténské náměstí.
Podle převažujícího mínění se bitva konala v září 490, což odvodil podle aténského kalendáře v 19. století německý učenec August Böckh na základě Hérodotova líčení. V roce 2004 ale američtí astronomové Donald Olson a Rusell Doescher z Texaské státní univerzity přišli s hypotézou, že tehdy existovaly dva místní kalendáře, přičemž ten spartský se proti aténskému o měsíc předcházel. Takže k bitvě došlo prý už 12. srpna 490.
První maratonský běh vyhrál řecký pošťák
S myšlenkou uspořádání maratonského běhu přišel francouzský filolog Michel Bréal, na něhož zapůsobila návštěva památných míst v Řecku. Seznámil s tím svého přítele Pierra de Coubertina a ten jej v roce 1894 zavedl do programu prvních novodobých olympijských her v Aténách. První maratonský závod se uskutečnil přibližně na původní trati z Marathonu do Atén 10. dubna 1896, zvítězil v něm řecký pošťák Spyridon Louis s časem 2:58:50. Ženy běžely na OH poprvé maraton v roce 1984 v Los Angeles.
Nejlepší výkony všech dob
Současný světový rekord drží mezi muži etiopský běžec Haile Gebrselassie, který zaběhl Berlínský maraton 28. září 2008 v čase 2:03:59. Mezi ženami je světový rekord 2:15:25 hodin a drží jej od Londýnského maratonu 13. dubna 2003 Britka Paula Radcliffeová.
Každoročně se po světě nyní pořádá přes 500 maratonů, k nejznámějším patří maraton v Bostonu, založený již v roce 1897, New Yorku, Chicagu, Londýně či Berlíně. Nejstarším evropským maratonem a druhým nejstarším na světě (po Bostonském maratonu) je Mezinárodní maraton míru v Košicích, který se poprvé konal již v roce 1924.
Délka maratonu nebyla původně standardizována a měnila se podle trasy, definitivně byla stanovena až v roce 1921. Na OH v Aténách v roce 1896 se běželo 40 km, na OH v Londýně v roce 1908 se poprvé použila nynější délka maratonu (42,195 km) kvůli tomu, aby závodníky mohli pozdravit král s královnou v zámku ve Windsoru. Přestože na dalších dvou olympijských hrách v letech 1912 a 1920 byla stanovena jiná délka běhu (40,2 a 42,75 km), od olympiády v roce 1924 v Paříži se ustálila délka maratonu právě na délce londýnské trati, tedy 42, 195 km.
