Jarmila Kratochvílová stále drží světový rekord na 800 metrů
Praha - Vztah Jarmily Kratochvílové k atletice byl a nadále zůstává láskou v pravém slova smyslu. Česká královna ženských běhů jí obětovala svůj veškerý dosavadní život, ať už jako špičková závodnice, nebo zanícená trenérka. Je dvojnásobnou mistryní světa, stříbrnou olympijskou medailistkou a čtyřnásobnou halovou mistryní Evropy. Její souboje s Maritou Kochovou z NDR patřily k ozdobám tehdejších závodů. Jarmila Kratochvílová, nejlepší česká atletka a běžkyně všech dob, je stále držitelkou světového rekordu na 800 metrů. Nezapomenutelná bojovnice, poctivá a houževnatá atletka dokázala během své kariéry dvaačtyřicetkrát překonat rozličné české rekordy a dvacetkrát se stala mistryní Československa. Dodnes nepřekonaný světový výkon - čas 1:53,28 v běhu na 800 metrů. Tento fenomenální výsledek se zrodil 26. července 1983 na mítinku v Mnichově, kde z historických tabulek vymazala rekord Naděždy Olizarenkové ze Sovětského svazu.
Jarmila Kratochvílová, která se narodila 26. ledna 1951, začínala s atletikou jako šestnáctiletá ve Slavoji Čáslav pod vedením trenéra Miroslava Kváče. Lepší sportovní podmínky jí od roku 1978 nabídly VŠ Praha, kam tehdy přestoupila. Zpočátku se Kratochvílová specializovala na čtyřstovku, na níž sbírala první větší úspěchy. Na počátku osmdesátých let pak přidala i běh na 800 metrů, později svou špičkovou disciplínu.
"Je to pěkný pocit, když se díváte na televizi a při osmistovce se u světového rekordu objeví vaše jméno," těší stále jeho držitelku.
Velkou osobní tragédií Jarmily Kratochvílové byla neúčast na olympijských hrách v Los Angeles v roce 1984. Světová rekordmanka byla výkonnostně na vrcholu, avšak Československý olympijský výbor účast svých sportovců v USA nepovolil. Šlo o odvetné opatření států východního bloku za americký bojkot olympiády v Moskvě, ke kterému vyzval tehdejší americký prezident James Carter reprezentanty své země na protest proti intervenci SSSR do Afghánistánu. Sport tak musel ustoupit vnějšímu politickému tlaku.
"Za rekord jsem tehdy dostala tři tisíce, za stříbro z moskevské olympiády dvanáct. Tady jsme mohli mít za zlato 60 tisíc, to byly pro nás nepředstavitelné peníze," zavzpomínala na olympijský bojkot dvojnásobná čs. sportovkyně roku.
Na Kratochvílovou poté dolehla ztráta motivace a začalo ji trápit zdraví, což si vynutilo operaci a následnou téměř rok a půl dlouhou pauzu. Přestože trenér Miroslav Kváč na svou svěřenkyni tlačil, aby jela ještě na OH 1988 v Soulu, ukončila v roce 1987 aktivní kariéru. Dokončila trenérskou školu a získala licenci. V následujícím roce zahájila trénink atletických adeptek v Čáslavi, kde jejíma rukama prošly i nejlepší české běžkyně posledních let - Hana Benešová a Ludmila Formanová.
