I po letech zvýhodňuje. Doping působí déle, než se čekalo
Praha – Že doping zlepšuje výkony jen určitou dobu po požití? Podle norských vědců velký omyl. Dle jejich výzkumu mohou dopingové látky zůstat v tělech sportovců a pomáhat jim i po zákazu závodění. Potvrdily to výzkumy na myších. Podle výzkumníku jsou data jednoznačná a dají se aplikovat na lidi.
Čtyři roky měl kvůli dopingu distanc. Teď Američan Justin Gatlin běhá rychleji než v době, kdy ho testy usvědčily z podvádění. Stovku za 9,77 sekund ještě žádný třicátník nezaběhl. Místo úspěšného comebacku v tom ale pořád ještě může být chemie. V Norsku testovali steroidy na myších. A podle týmu univerzity v Oslu nepovolené látky ve svalech zůstávají dlouho potom, co se odstavení závodníci vrátí na startovní čáru.
"Růst svalů u lidí a myší je podobný. V podstatě se tak každá látka na růst svalové hmoty, může chovat stejně," řekl profesor fyziologie na univerzitě v Oslu Kristian Gundersen.
Anabolika tak mohou nepřímo působit i v době, kdy je sportovec reálně už nebere. Svaly si je totiž pamatují. "Jakékoliv dopingové látky mohou výkonnost zvyšovat ne na dva roky nebo na čtyři roky, ale ta výkonnost zůstane vyšší a ten pokles je postupný, pozvolný," prozradil komentátor České televize Michal Dusík.
Tresty za doping se tím ale neřídí. Pro steroidy je distanc dvouletý, od ledna prodloužený na čtyři roky. Doživotní zákaz pak hrozí neférovým recidivistům. "Pokud se zjistí pozitivní nález a sportovec si sankci odsedí a může začít sportovat, tak se mu potom částečně více věnujeme ve formě cíleného testování, takže ho můžeme brát na dopingovou kontrolu mimo soutěž," nechal se slyšet šéf českého antidopingového výboru Jan Chlumský.
Česko se v odhalených dopingových případech drží světového průměru (1–2 procenta pozitivních případů). Antidopingový výbor testuje i golfisty nebo hráče curlingu. Nejvíc pozitivních případů je mezi kulturisty, hokejbalisty a hráči amerického fotbalu.
