Genetický test možná trochu znepříjemní život, za ochranu ženské atletiky ale stojí
Český atletický svaz podnikl první kroky pro zajištění genetických testů pro atletky, které chtějí závodit v ženské kategorii na všech soutěžích započítávaných do světového žebříčku. Testy budou povinné od 1. září. Světová atletika toto plošné opatření zavádí, aby vyloučila možné zvýhodnění sportovkyň, které se narodily jako muži.
Pokud vrcholné atletky nepředloží do prvního září genetický test, nebudou smět závodit už na mistrovství světa v Tokiu, které začíná 13. září.
"Světová atletika dlouhodobě pracuje na ochraně ženské atletické kategorie a genetické testy jsou jenom dalším krokem v tom nastoupeném trendu. Český atletický svaz se s touto filozofií ztotožňuje, protože se snažíme přivést co nejvíc dívek a žen do atletiky, takže to vítáme," říká předseda Českého atletického svazu Libor Varhaník.
ČAS je podle něj nyní ve fázi, kdy komunikuje s českými atlety, aby vůbec o této podmínce věděli a aby jim vysvětlil, o co se jedná. Testu, který se provádí buď analýzou krve, nebo výtěrem z dutiny ústní, se české účastnice mistrovství světa podrobí nejspíš během republikového šampionátu, kde by měla být většina z nich.
"My teď připravujeme výběr cytogenetické laboratoře a ty ceny se různí. Myslím, že jeden test stojí kolem dvou tisíc korun. Co se týče mistrovství světa, protože je to teď už třináctého září jako podmínka, tak to půjde na náklady Českého atletického svazu," vysvětluje Varhaník. Zároveň dodává, že ČAS pracuje na systémovějším řešení.
Varhaník je přesvědčen, že atleti opatření přijmou. "Ten jeden test za atletickou kariéru jim sice možná na chvilku na pár desítek sekund znepříjemní život, ale za tu ochranu jejich ženské kategorie to stojí," zdůrazňuje Varhaník.
Čeští atleti obavy z výsledku nemají. "Já si myslím, že vypadám docela jako holka, ani ta výkonnost není nijak šíleně ustřelená, takže by to mělo být snad v pořádku," říká výškařka Michaela Hrubá. Zároveň ovšem poukazuje na to, že atleti byli s opatřením seznámeni na poslední chvíli. "Na jednu stranu si myslím, že je to ochrana pro holky. Na druhou stranu nevím, jak to budou chtít potom řešit, když nějaká žena, která vlastně vypadá jako žena, bude mít nějaký problém s tím – a pak vlastně nebude mít kde závodit. Nedokážu si představit, že by měla závodit v mužské kategorii, ale to se všechno dozvíme, jak to bude vypadat," dodává česká reprezentantka.
Caster Semenyaová, Christine Mbomaová nebo Francine Niyonsabaová jsou komplikované případy běžkyň s odlišným sexuálním vývojem. Atletky budou nyní kontrolované, zda nemají tak zvaný gen SRY, který je určující pro samčí pohlaví u lidí a většiny dalších savců. Test musejí podstoupit jednou za kariéru.
Aktuálně atletika zakazuje start v ženských soutěžích transgender ženám, které prošly mužskou pubertou. Od sportovkyň s odlišným sexuálním vývojem (DSD), jejichž těla produkují vyšší hodnoty testosteronu, požaduje WA tyto hodnoty uměle snížit, aby mohly závodit v ženských soutěžích. Pracovní skupina ale v únoru oznámila, že tato pravidla nejsou dostatečná. Zjistilo se totiž, že sportovkyně narozené jako muži mohou mít oproti těm, jež se narodily jako ženy, výhodu, i když neprošly mužskou pubertou.
Dočasně budou mít v případě pozitivního nálezu na gen SRY výjimku atletky s odlišným sexuálním vývojem. "Náš postoj je takový, že velmi nízký počet známých atletek s DSD, které mohou závodit podle současných pravidel, budou mít povolení pro zbytek svých kariér, pokud nadále udrží hladinu svého testosteronu pod 2,5 nanomolu na litr," uvedla Světová atletika.
"Říkáme, že pokud chcete závodit na elitní úrovni v ženské kategorii, musíte být biologicky žena. Vždycky bylo mně a radě Světové atletiky velmi jasné, že gender nemůže trumfnout biologii," prohlásil prezident Světové atletiky Sebastian Coe.
