Do teď z toho mám husí kůži, říká koulař Staněk při vzpomínce na ME
Tomáš Staněk má první medaili z velké akce pod širým nebem, když na evropském multisportovním šampionátu získal ve vrhu koulí bronz. Ten získal v Mnichově, kde se konaly ve stejnou dobu šampionáty v devíti sportech, ale český atlet to moc nevnímal.
"Moc jsem ostatní sporty neřešil a soustředil jsem se hlavně na sebe. Jen můj závod, nic jiného mě nezajímalo," přiznal český koulař v rozhovoru pro Sportovní zprávy na ČT sport s tím, že o multisportovním charakteru šampionátu se vlastně dozvěděl až tři dny před odjezdem.
Český koulař přivezl z mistrovství Evropy medaili po 39 letech... Ale Staněk ani přesto nebyl úplně spokojený. "Byl jsem naštvaný, že jsem nedokázal zaházet jako v kvalifikaci. Bylo to asi i tím, že jsem měl nedávno zdravotní problémy, tak jsem nebyl připravený na dva závody v jeden den. Ale hlavně, že to cinklo," řekl s úlevou, i když za výkon v kvalifikaci 21,39 m by bral stříbro.
"I když jsem se snažil vypnout hlavu, tak odpoledne už tam byl ten chtíč medailí a to mi asi moc nepomohlo," konstatoval a vrátil se i k chorvatskému vítězi Mihaljevičovi (21:78). "Šel čistě na risk a sedlo mu to, ale kdyby se na něho někdo dotahoval, tak si myslím, že by tak daleko nehodil," dodal Staněk.
Pochvaloval si atmosféru, v níž se na stadioně v Mnichově závodilo. "Do teď z toho mám husí kůži. Na ploše to muselo rezonovat, mlátit mezi tribunami. Rámus byl šílenej. I Adam Helcelet, říkal, že když končil desetiboj a Němec vyhrál, tak prý skoro ohluchl, jaký tam byl kotel. Při naší soutěži tam tolik lidí ještě nebylo, ale když jsem byl později na tribuně a stadion byl už skoro plný, tak jsem si nedokázal představit, jaké to muselo být dole na ploše. Atmosféra byla fantastická," dodal.
Český reprezentant chválil německé fanoušky. "Němci podporovali všechny. Je vidět, že ta společnost sport miluje. To je vidět i na stadionu, jak je promyšlený, včetně zázemí. Tomu můžeme jen závidět," konstatoval.
Kromě atletiky v Mnichově nic nestihl, ale jako fanoušek na tribuně viděl i kvalifikaci oštěpařek. "Finále jsem už ale sledoval doma v televizi. I tak mám ještě teď husinu. Bára ukázala, že je bojovnice. A chlapskou soutěž jsem si taky užil. Pro českou atletiku to je velký přínos," říká urostlý chlapík, který se až ve dvaadvaceti rozhodl pro kariéru koulaře. "Protože jsem měl víceméně srovnatelné výsledky i v oštěpu, ale nakonec jsem se rozhodl pro kouli," dodal.
A zdá se, že nelituje a rozhodl se správně, i když připomíná, že konkurence je silná a vůbec není snadné se dostat na mítinky do zahraničí.
"Je stále těžší probojovat se na ty závody. Kvalita koulařů je veliká a manažeři mají kam sáhnout, když se s někým nepohodnou," vysvětluje s tím, že jeho manažer právě jedná o jeho startu na mítinku v Itálii. "Když se s pořadateli nedohodne, tak mě čekají ještě akce v Chebu a Ústí nad Orlicí," popisuje Staněk svůj další program a věří, že i v jednatřiceti letech se má stále kam posunovat.
