Následuje
Studio fotbal - Dohráno

Bolt drží už deset let sprinterské rekordy. Užívám si život i jako atletický důchodce, říká

Před deseti roky, přesně 16. a 20. srpna 2009, se přepisovala atletická historie. Jamajský sprinter Usain Bolt na mistrovství světa v německém Berlíně během čtyř dnů překonal světové rekordy na 100 i 200 metrů. A ty platí dodnes.

Bývalý sprinter Usain Bolt a jeho dodnes platné rekordy
zdroj: ČTK/imago sportfotodienst autor: Han Yan

K prvnímu kulatému jubileu svých rekordních výkonů promluvil osminásobný olympijský vítěz a jedenáctinásobný mistr světa pro média prostřednictvím svého partnera – přes německou centrálu společnosti Puma, dodavatele oblečení i obuvi. "Na Berlín nelze zapomenout. To bylo něco a jsem pyšný na to, jaké časy jsem tehdy zaběhl, ale také na to, že rekordy platí dodnes. A věřím, že ještě nějakou dobu vydrží," vypálil Bolt jako tradičně napřímo.

A vzpomíná dál: "Do Berlína jsem tehdy přišel v dobré formě, navíc si všechno sedlo, jak mělo. Po trojnásobném olympijském vítězství v Pekingu 2008 na stovce, dvoustovce a ve štafetě jsem chtěl něco takového předvést také na mistrovství světa. Pomohla mi k tomu skvělá příprava v zimě na přelomu roků 2008/2009. A když jsem pak na jaře běžel v Ostravě a v Paříži pod 9,7 sekundy na stovce, mohl jsem být správně sebevědomý."

A právě to mu dodalo síly pro finále na sto metrů, nejsledovanější atletický závod na každém šampionátu. V něm se postavil na start vedle svých dvou největších rivalů Tysona Gaye a Asafy Powella. "Doteď si vybavuji, jak skvělý jsem měl start, podařilo se mi neustále zrychlovat a již v polovině rovinky jsem byl hodně vpředu," vybavuje si Bolt zápis do historie, ale to největší překvapení přišlo až za cílovou čárou: "Nemohl jsem uvěřit, že jsem jako první člověk na světě běžel pod 9,6. To bylo prostě nečekané, skvělé."

Na otázku, jak je to možné, s klidem odpoví: "Byla to kombinace talentu, tvrdé práce a výborného trenérského týmu."

Překonání rekordů? Dnešní generace se musí hodně snažit

Své představení v Berlíně však Bolt vzápětí vyšperkoval nejen dalšími dvěmi zlatými medailemi, takže zopakoval olympijský hattrick, ale též světovým rekordem na 200 metrů – 19,19 sekundy. "To byl možná ještě nečekanější rekord. Ale rok 2009 pro mě bude navždy ten, kdy jsem byl nejrychlejší. A časy to jen potvrzují. Pomohlo mi i to, že jsem tu sezonu nebyl zraněný, vlastně nic mě netrápilo," říká Bolt.

Sice doufá, že jeho jméno ještě nějaký rok vydrží na prvních místech rekordních tabulek, ale… "Vždy říkám, že rekordy jsou od toho, aby se překonávaly. Jednoho dne přijde někdo, komu se to podaří. Ale vidím, že dnešní generace se musí ještě hodně snažit, zatím jsou na úrovni časů kolem 9,7 na stovce a 19,5 na dvojnásobné trati. Proto si stále mohu užívat titulu nejrychlejší muž světa," směje se Bolt.

Rychlá dráha v Berlíně pomohla, pak měl podobnou i na Jamajce

Že tehdy v Berlíně všechno do sebe zapadlo, zopakuje Bolt ještě několikrát. Třeba když mluví o modrém oválu na Olympijském stadionu v Berlíně. Tato dráha je dodnes považovaná za nejrychlejší na světě. "Ano, myslím, že i díky ní se mi tak dařilo a mohl jsem překonat světové rekordy. Vzpomínám si na každý trénink v Berlíně, bavilo mě to, protože jsem byl tak rychlý," popisuje Bolt.

A tak nepřekvapí, že pár dnů po šampionátu v Berlíně podepsal smlouvu s výrobcem a dodavatelem tohoto atletického povrchu. "Přijeli na Jamajku a tam mi stejný na našem tréninkovém stadionu položili. Takže potom jsem měl při každém tréninku Berlín v hlavě a mohl dál vzpomínat," směje se výjimečný atlet, který ukončil kariéru před dvěma roky.

A užívá si "atletického důchodu". Ale… "Možná neuvěříte, ale teď žiju více ve stresu. Samozřejmě ne sportovním, ale jiného druhu. Stále pracuji pro své partnery, sponzory a především svou nadaci. Ale užívám si takový způsob života. Konečně mohu jíst a pít, co chci. A také nemusím myslet na to, v kolik mám jít spát," popisuje Bolt své současné vytížení bez atletických tréninků a doplňuje: "Po konci kariéry jsem skutečně skončil s veškerou sprinterskou přípravou. Prostě nic. Ale myslím, že ještě dnes, bez tréninku bych byl schopný běžet čas kolem 10,4 na stovce. Na dvoustovce už by to bylo přes dvacet sekund."

Tak jako se český olympijský vítěz v desetiboji Roman Šebrle upnul ke golfu a dokonce snil o účasti na olympijském turnaji, Bolt se chtěl stát profesionálním fotbalistou. Trénoval s německým prvoligovým týmem Borussie Dortmund, byl na zkoušce v Austrálii, kde za tamní celek odehrál přípravné utkání, ale nakonec se na smlouvě nedohodli.

A tak zazářil v jiném fotbale – americkém. Při Utkání hvězd vytvořil nový rekord v běhu na 40 yardů (36,58 metru). "Jsem stále fit, i když nemám žádnou speciální přípravu. Během své kariéry jsem často slýchával sportovce z jiných sportů, jak jsou rychlí. Ten čas na 40 yardů jsem zaběhl v normálních sportovních botách a teplákách. To jasně ukazuje ten rozdíl mezi během v atletice a jiných sportech," rýpne si s klidem Bolt do ostatních.

A na závěr uklidní nejen americké fotbalisty, ale i ty normální, stejně jako ostatní: "Ne, ne. Žádný návrat. Jsem šťastný jako atletický důchodce, odešel jsem ve správný čas. V kariéře jsem vyhrál všechno, co jsem chtěl a co se dalo a nyní už nemám motivaci podstupovat další tréninky. Podobné je to s fotbalem. Ano, chtěl jsem hrát, ba na co nejvyšší úrovni, ale zjistil jsem, že bych k tomu potřeboval mnoho času a tréninků, což bych se svými dalšími aktivitami nemohl skloubit. Proto si budu užívat zábavy při charitativních zápasech. Takže se ostatní nemusejí bát, protože se nebudu pokoušet stát se profesionálním fotbalistou," dodává.

Zdroj
ČT sport

Hlavní zprávy