Z opuštění Detroitu jsem byl trochu smutný, ale Carolina mi splnila sen, řekl Frk

Oblékl si dres, nasadil brusle a helmu, poslechl si v kabině pokyny od trenéra a vyjel na led Joe Louis Areny, kde ho přivítalo přes dvacet tisíc natěšených fanoušků. Martin Frk se znovu objevil v prostředí, které tak dobře zná. Jenže zatímco ještě dříve na místní led nastupoval v dresu Detroitu s rudým okřídleným kolem na hrudi, tentokrát na sobě měl znak Caroliny s červenočerným obrázkem hurikánu.

Ani ne měsíc zpátky totiž i přes povedený kemp po čtyřech letech opustil organizaci Red Wings a z listiny volných hráčů si ho stáhli Hurricanes. A ke svému teprve druhému zápasu v NHL naskočil právě proti bývalému chlebodárci.

"Bylo to trochu zvláštní. Strávil jsem tam čtyři roky, výborně znám zimák a i lidi. Bylo tak divné tam přijet, vidět kluky trénovat, ale hrát v druhém týmu. Musím to však brát tak, jak to v hokeji funguje. Holt teď jsem v Carolině, takže se soustředím na ni," řekl Frk po utkání, které domácí ovládli 4:2 a českému hráči neudělaly radost ani individuální statistiky.

Byl jste před zápasem s někým z Detroitu v kontaktu? Proběhlo nějaké hecování?

Před zápasem ani ne. Ale když jsem přestoupil do Caroliny, tak mi kluci psali a gratulovali mi.

V zápase jste odehrál necelých sedm minut. Nezklamalo vás to trochu?

Trochu ano. Myslel jsem, že bych mohl hrát víc, ale jsem holt mladý. Navíc jsem s Carolinou neabsolvoval kemp, přišel jsem až po jeho skončení, takže je pro mě v současnosti těžké se probojovat do sestavy. Když už nastoupím, tak ve čtvrté lajně. Není nejlehčí poskočit do lepší lajny a dostat více času na ledě či hrát přesilovku. Musím ale být nadále připravený na šanci a pořád makat.

Kemp jste každopádně ještě strávil v Detroitu a dařilo se vám (2 góly a 1 asitence). Nepřekvapilo vás trochu zařazení na listinu volných hráčů?

Jak jste říkal, kemp se mi povedl a celé to mělo být trochu jinak. Co jsem slyšel, tak si mě tam chtěli nechat o trochu déle, ale kvůli situaci s Kronwallem (švédský zkušený bek má problémy s kolenem a neví se, kdy se vrátí do zápasů pozn. red.) se rozhodli, že tam bude na začátku osm beků. To znamenalo, že tam zůstane jen jedno místo navíc pro útočníka. V ten moment jsem tušil, že půjdu dolů. Mluvil jsem však s agentem, který mi řekl, že na sto procent už nebudu v organizaci Detroitu. Celý den jsem tak čekal a přemýšlel, kdo si mě vezme a kam půjdu.

Jak jste se cítil po tomto zjištění?

Byl jsem trošku smutný, ale na druhou stranu jsem si říkal, že dostanu šanci někde jinde a musím toho využít. Teď jsem v Carolině a můj cíl je dostat se do lepší lajny a udržet se v NHL co nejdéle.

Kolik jste toho o Carolině před odchodem věděl?

Věděl jsem o nich hodně, jelikož s Andrejem Nestrašilem (útočník Caroliny, pozn. red.) hodně trénujeme spolu. Strávili jsme dohromady celou letní přípravu. Hodně mi o nich říkal a já jsem se i ptal, takže jsem tušil, do čeho jdu. Přes léto podepsali spoustu nových, mladých a dobrých kluků, takže jsem věděl, co od toho čekat. V ten moment, kdy si mě vybrali, jsem ale sestavu neřešil. Byl jsem hlavně šťastný, že to vyšlo, a těšil jsem se, až s kluky budu moct začít trénovat.

Zajímaly se o vás ještě nějaké týmy z NHL?

Agent mi ještě pár týmů říkal, ale pro mě byl nejdůležitější ten, který si mě vezme. Po dvanácté hodině mi zavolali, že si mě Carolina vzala, takže jsem další týmy vůbec neřešil.

Premiéra v NHL? Splněný sen

Před duelem s Detroitem už jste naskočil jednou proti Edmontonu, což byla vaše premiéra v NHL. Byl to asi splněný sen, že?

Na sto procent. Do Kanady jsem šel s tím, že chci být co nejvíce na očích a být draftovaný. To se mi povedlo, jenže pak jsem měl trochu problémy se chytit v chlapským hokeji. První dvě sezony jsem strávil v AHL nebo dokonce v ECHL. V té době jsem si nemyslel, že bych mohl hrát NHL. Minulý ročník mi ale suprově vyšel a teď mám zápasy v NHL. Jsem strašně moc rád. Každý mladý hráč o něčem podobném sní. Sice jsme prohráli, ale bylo to suprové a užil jsem si to.

Jaký ten zápas pro vás byl? Musel jste bojovat s nervozitou?

Nervozita možná trochu byla, ale říkám si, že je to jako každý jiný zápas. Nemůžu do toho jít úplně vystresovaný, to bych asi hrál hrozně. Šel jsem si to užít a po pár střídáních to ze mě úplně spadlo. Skvělé navíc bylo, že se hrálo v Edmontonu v nové hale, kde byla skvělá atmosféra.

Co zatím říkáte na vaše nové působiště v Carolině?

Organizace je super. Je to celek z NHL, takže je vše na vysoké úrovni. Máme i výbornou partu, takže jsem velice spokojen. Škoda, že se nám zatím tolik nedaří a příliš zápasů jsme nevyhráli, ale kádr je zatím mladý. V současnosti si každopádně nemám na co stěžovat. Jen tedy co se týče herního vytížení. Chci být součástí sestavy v každém zápasu, ne že jedno utkání hraji a dvě sedím.

Mluvil jste o své pozici s trenérem?

Od začátku, co mě přivítal, jsem s ním příliš nemluvil. Nebyl na to čas, jelikož jsme byli dlouho na tripu. Do médií ale řekl, že ví o mé dobré střele a že by mě mohli využít při přesilovkách, jenže by to bylo nefér vůči ostatním hráčům, kteří tam odehráli celý kemp, kdyby mě tam hned poslali. Takže si to nyní musím sám vybojovat a ukázat, co umím. Na tréninku se snažím makat více než ostatní.

Andrej mi pořád říká, že mi vyšlapal cestičku

Každopádně vás musí těšit, že jste se v týmu sešel s dvěma Čechy, Andrejem Nestrašilem a Jakubem Nakládalem.

Přesně tak, je to parádní. S Andym se známe dlouho a teďka u něj bydlím, takže je o mě super postaráno. Navíc když jsme viděli, že Carolina podepsala Jakuba, tak nás potěšilo, že se tady rozrůstá česká kolonie. V kabině si tak umíme udělat tu českou srandu a hodně se spolu bavíme.

Neuvěřitelné je, že vaše cesta do NHL je úplně totožná s Andrejem Nestrašilem. ECHL, AHL, Detroit a pak Carolina. Bavili jste se o tom?

Když se na to zpětně koukám, trochu se tomu smějeme. On mi pořád říká, že mi vyšlapal cestičku. Je to srandovní příběh, ale takto to někdy chodí. Jsme teď rádi, že hrajeme NHL.

S Andrejem jste proti Detroitu nastoupili v jedné lajně. Jak vám spolupráce svědčila?

Víme o svých silných stránkách, ale já hrál proti Detroitu málo. Nechci kecat, avšak jestli jsme spolu naskočili na led šestkrát, z toho já byl -2, nejednalo se o úplně ideální střetnutí. Dneska už o tom ale nepřemýšlím. Co se stalo, stalo se a už se soustředím na další duel.

Tušíte už, zda vám trenér dá šanci i v dalším zápase, nebo bude pokračovat opět v rotaci?

Zatím nevím. Uvidíme na tréninku, ale hodně se to tady mění. Během přípravy můžu být v sestavě a pak dorazím na ranní rozbruslení a budu mimo. Jak člověk není v prvních třech lajnách, je pořád nejistý. Musím ale být nadále silný v hlavě. Když vypadnu ze sestavy, nemůžu se z toho zhroutit.

Byl jste vždy střelcem. Změnil jste nějak návyky v rámci vašeho postavení v sestavě?

Ani ne. Během prvních dvou let v AHL jsem taky příliš nehrál v prvních dvou lajnách, takže trochu vím, co od toho očekávat. Znám úkoly čtvrté řady na ledě, což je hlavně nedostat gól. To se nám proti Detroitu nepodařilo.

Je to náročné po psychické stránce, ta nejistota?

V současnosti jsem po mentální stránce v pohodě. První dva roky v zámoří jsem si z toho lámal hlavu. Sám sobě jsem si ubližoval podobnými myšlenkami. Když jsem hrál v Toledu ECHL, tak jsem si říkal, že nemám ani na AHL. Ale teď už si z toho tolik hlavu nelámu. Zpětně jsem rád, jak jsem se z toho vykopal. Samozřejmě mi vadí, že nejsem v sestavě, ale jsem odhodlaný makat a být připravený na každou šanci.

Nedostaly se vám do hlavy třeba myšlenky na návrat do Česka nebo Evropy?

Ne, to vůbec. Mým snem bylo vždy hrát tady a jsem rád, kde se nacházím. Do Evropy nebo Česka se mi nechce.

Pojďme ještě ke Carolině. Jak vidíte sílu týmu a šanci dostat se do play-off?

Hodně se posílilo. Co mi říkal Andrej, tak před dvěma roky tady tak kvalitní hráči nebyli. Hodně se to zvedlo. Jsou tu mladí šikovní hokejisté. Cíle jsou velké a určitě chceme do play-off, i když to zatím tak nevypadá. Začneme teď hrát ale doma, což by měla být výhoda. Už se na to těšíme. Hodilo by se nám pár zápasů vyhrát, abychom se dostali do pohody.

A jaké máte vy cíle pro zbytek ročníku a další sezony?

Určitě je to prosazení do sestavy nastálo. To je moje priorita číslo jedna. Navíc mám poslední rok ze smlouvy, takže dobrými výkony si chci říct o nový kontrakt. Je to pro mě velký rok a doufám, že se mi podaří. Rád bych v Carolině zůstal.