Vrabcová Nývltová: Vodič byl pro mě jen větrolam, teď jsem poznala, co umí
Čtyřiadvacet let platil český rekord v půlmaratonu, v sobotu padl. Tehdejší výkon Aleny Peterkové překonala v Praze bývalá běžkyně na lyžích a v současné době nejlepší tuzemská vytrvalkyně Eva Vrabcová Nývltová. Ta závod zaběhla na jedničku, a to doslova: 1:11:01 – tímto časem navíc starý rekord překonala o jedinou vteřinu.
"Tentokrát jsem dost unavená," přiznala ještě v polovině týdne blonďatá běžkyně, která už je od pondělka na španělském ostrově Tenerife, kde se připravuje na další část sezony.
"Celé pondělí jsme cestovali a teď tu už trénuji. Bydlíme u moře a jezdíme nahoru do dvou tisíc metrů. A tu výšku cítím opravdu hodně, protože nohy mám po tom závodě ještě pořád bolavé," přiblížila svou současnost. Přitom v cíli vypadala, že půlmaraton zvládla celkem v pohodě. "Jo, to je pravda. Ono to přijde až později, když se začne znovu trénovat," vysvětlila.
V cíli byla osmá, téměř šest minut za vítěznou Joan Mellyovou z Keni. Dá se s africkou špičkou vůbec závodit? "Když se podíváte na světový rekord v maratonu (Paula Radcliffová z Anglie, čas: 2:15,25, rok: 2003 – pozn. red.), tak se s nimi dá závodit, ale já k tomu mám ještě hodně daleko. To bych se asi musela atletice věnovat od malička," uvažovala úspěšná běžkyně nahlas. "Zatím jen zkouším, jak dlouho s nimi vydržím běžet," dodala.
V Praze byl pro ni hodně důležitý vodič Emmanuel Kipkoech Biwott, kterému také hodně děkovala za úspěch. "Tentokrát se mnou nikdo z českých kluků běžet nechtěl, protože třeba Ondra, který mi dělal dřív vodiče, tak běžel sám na sebe. Tak jsem řekla, že vodiče ani nepotřebuju," vysvětlovala. Jenže jej přece jen měla.
"Nakonec mi sehnali Emmanuela a jsem jim za to hodně vděčná, protože jsem poznala, co znamená mít dobrého vodiče. Nenechal mě to přepálit, dirigoval, kudy mám běžet, takové ty speciální běžecké taktiky – kam se schovat, když třeba fouká, ať neběžím za ním, ale jdu vedle něho, nebo komandoval jiné kluky, ať běží vedle sebe a já ať se schovám za ně," popsala funkci opravdového vodiče. "Byla to pro mě novinka, moc zajímavá a obrovská zkušenost. Musela jsem se podřídit a zjistila jsem, že to není jen o tom hlídat si nohy, ale taky reagovat na jiné podněty."
Ráno v hotelu se spolu domluvili, jak to pojmou. "Mluví anglicky líp než já, takže to nebyl problém," vysvětlila reprezentantka. "Při závodě to už ale byla spíš gesta než nějaké povídání. Bylo to naprosto bez problémů."
Kdy se vlastně používá pomoc vodiče? "Třeba Afričanky je využívají pořád, jen na reprezentačních a major akcích to nejde. Ale já jsem v tom trošku břídil. Neběhám na časy, ale na pocit. Pro mě byl vodič něco jako větrolam," popisovala Vrabcová.
A jak se vlastně získává dobrý vodič pro závod? Napadalo mě, jestli je to už něco jako profese – vodič-specialista… "Ne jsou to normální běžci. Těch je třeba v Keni strašně moc, tak jsou rádi, že se můžou dostat do zahraničí na závody a možná i vydělat nějaké peníze – to už ale nevím, to jde mimo mne. Už to, že se objeví jako vodiči na velkých závodech, je pro ně pak cesta k tomu, aby mohli být pozvaní i jako závodníci," popisuje Vrabcová, co je hlavní motivací pro vodiče. A jak si vybrala ona vodiče pro pražský závod? "Emmanuel je zeť mého holandského manažera," dodala.
Co čeká českou jedničku dál? "Do 27. jsme na Tenerife, pak bych se chtěla podívat na Pražský maraton, ale startovat nebudu, jen chci strávit čas s kamarády. Protože to máme tak, že dám tři maratony za dva roky. Pak mě čekají půlmaratony v Karlových Varech, Olomouci a deset kilometrů v New Yorku i Berlíně, potom už vrchol sezony – maraton v Berlíně, ten je součástí mistrovství Evropy," uzavřela povídání.