Strachová o dokumentu: Třeba bude motivací pro ostatní lidi
Praha – Radost z vítězství, smutek z proher, ale také problémy s otcem a návrat po vážné nemoci. Všechna tato témata zahrnuje nový dokument o kariéře Šárky Strachové s názvem "Dvě minuty mého života". "Natáčelo se hodně aktivit a bylo tak z čeho vybírat," říká o něm česká lyžařka. Premiéru sledujte na ČT sport nebo na našem webu od 20:20.
Dokument byl natáčen dva roky, a i když má v názvu dvě minuty, je dlouhý téměř hodinu. Hlavním důvodem pojmenování je tak především čas, který lyžaři stráví během jednoho závodu mezi slalomovými tyčkami. Sama Strachová však přiznává, že každý si v tom může najít svoje.
"Nevysvětluji to úplně přesně, protože se mi líbí, že ty dvě minuty života jsou pro každého něco jiného. A tak to nechávám na kreativitě, ať si pod tím lidé představí, co chtějí. Úzce je to však vázané s dvěma koly závodu, přičemž každé má minutu. Je se v nich potřeba zkoncentrovat, a co jsme natrénovali za týdny, měsíce, roky v té chvíli předvést. Pak je to rovněž spjato s mým převozem do nemocnice. Těch významů je řada," prozradila třicetiletá lyžařka.
O tom, že něco takového natočí, už uvažovala delší dobu. Již dříve měla nabídky natočit den s Šárkou, týden s Šárkou či 13. komnatu, ale zdálo se jí, že to by dostatečně nezahrnovalo vše potřebné. Pak však v ní uzrál nápad na delší dokument. "Nějak se ta myšlenka ve mně urodila a já dostala odvahu to natočit," řekla Strachová o dokumentu, jehož režisérem se stal Karel Jonák.
Ten byl společně se štábem se Strachovou hned na několika závodech. "Štáb za mnou dorazil do Usuhaii v Argentině. Byli za mnou také v Severní Americe na mistrovství světa a pak absolvovali řadu závodů v Rakousku, ve Švýcarsku. Hodně jsme natáčeli také v Praze, jelikož tady mám zázemí pro přípravu. Natáčela se spousta aktivit a bylo tak z čeho vybírat," uvedla lyžařka, která má na svém kontě bronz z olympiády a zlato a bronz z mistrovství světa.
A právě třetím místem na únorovém světovém šampionátu v Beaver Creeku celý dokument končí. Jeho obsahem však nejsou pouze šťastné momenty, ale také ty negativní, spor s vlastním otcem a vážné zdravotní problémy, kdy měla Strachová nezhoubný nádor na mozku.
"Myslím, že ta témata tam patří. Bylo výborné rozhodnutí posunout premiéru filmu o jeden rok, jelikož si nejsem jistá, zda bych byla o tom schopna loni mluvit. Ale teď už jsem. A vlastně obě témata, otec a nemocnice, by na jednu stranu mohla být negativním zážitkem, pro mě to ale bylo něco pozitivního, co mě posunulo dál, a tak je to i laděno. Mým cílem je se o ně podělit s ostatními a třeba je budu motivovat, že všechno je řešitelné," dodala Strachová.
