První Čech na jižním pólu se jmenoval Josef Sekyra
Praha - Život geologa a horolezce Josefa Sekyry zdobila mnohá prvenství. Jako první občan Československa zdolal sedmitisícovku a má za sebou řadu prvovýstupů na vrcholy Antarktidy. Především však byl prvním Čechem, který stanul na jižním pólu, kam se dostal s americkou expedicí před 40 lety, 26. prosince 1969. Své prvenství ale nikdy nepřeceňoval. "Byl jsem tam hlavně za šutrama, to ostatní nebylo podstatné," komentoval to. Jeho cesta na pól nebyla plánovaná. V roce 1969 při oslavách Vánoc na základně McMurdo, kde pobýval, se jej jeden profesor zeptal, zdali už byl nějaký Čech na jižním pólu. "Odpověděl jsem, že ne. Chvíli mlčel a pak se mě otázal, jestli mám československou vlajku. Sice jsem ji neměl, ale na pól jsem stejně odletěl," vyprávěl Sekyra.
Omrzlé prsty mu zachránily život
Na šestém kontinentu pobýval na pozvání amerických a belgických institucí v expedici Deep Freeze, která například objevila kosti praještěra Lystrosaura a potvrdila tak spojení mezi Afrikou a Antarktidou a teorii o rozpadu někdejší superpevniny Gondwany. Sekyra tehdy také podnikl řadu prvovýstupů na několik štítů a na jeho počest je v oblasti Beardmorova ledovce pojmenována lokalita Sekyra séracs.
V Antarktidě mu omrzly prsty na nohou, což mu asi zachránilo život. Kvůli tomu totiž odřekl účast v československé horolezecké expedici do Peru v roce 1970, jejíž členové zahynuli v lavině ledu, bahna a kamení pod Huascaránem.
Josef Sekyra se narodil 24. února 1928 v Novém Městě nad Metují a vystudoval Přírodovědeckou fakultu Univerzity Karlovy. Od roku 1952 působil v Ústředním ústavu geologickém v Praze. Jeho vědecký zájem o geomorfologii ho zavedl nejprve do Vysokých Tater, poté navštívil Kavkaz a severoafrický Atlas. V roce 1961 byl členem expedice v Pamíru, kde vytvořil tehdejší československý výškový rekord výstupem na 7134 metrů vysokou horu Pik Lenina v Tádžikistánu. V témže roce ještě sestoupil do druhé nejhlubší propasti světa Antro di Corchia v Apeninách.
Zkoumal pouště Afriky i Asie, spolupracoval s NASA
Cílem Sekyrových expedic však nebyly jen drsné velehory a království věčného ledu. Věnoval se i výzkumu pouští Afriky a Přední Asie, mimo jiné zmapoval dvě třetiny Libye a značnou část Arabské pouště a shromáždil jednu z nejrozsáhlejších kolekcí pouštního geologického sbírkového materiálu. Podílel se na vyhodnocování leteckých a satelitních snímků jak Země, tak ve spolupráci s NASA i snímků z Marsu.
Sekyra byl autorem mnoha vědeckých publikací. Vyučoval také na univerzitě, avšak kvůli kontaktům se západním vědeckým světem mu komunisté ve vyučování často bránili. Josef Sekyra zemřel 10. listopadu 2008.
