Podrobný přehled: Kdo je kdo v kauze ruského státního dopingu?

Celou kauzu otevřel novinář Hajo Seppelt, který přinesl svědectví Grigorije Rodčenkova. Mezinárodní olympijský výbor nechal případ vyšetřit Richarda McLarena, následně ustanovil dvě komise, které řídí Denis Oswald a Samuel Schmid. Případ vede od sportovců až do nejvyšších pater politiky, k ministru sportu Vitaliji Mutkovi. Dnešní rozhodnutí musí učinit exekutiva MOV v čele s předsedou výboru Thomasem Bachem.

Je to jen několik z dlouhé řady jmen lidí, kteří jsou zapletení do kauzy ruského dopingu a jeho šetření. Tady jsou podle abecedy, doplnění následně o seznam členů exekutivy MOV:

Německý šermíř, právník a sportovní činovník. Je olympijským vítězem v šermu fleretem ze soutěže družstev na Hrách v Montrealu 1976. Vystudoval právo a pracoval v mnoha obchodních společnostech i na spolkovém ministerstvu hospodářství. Před nástupem do čela MOV působil v čele Arabsko-německé obchodní a průmyslové komory.

V letech 2006 až 2013 byl šéfem Německého olympijského sportovního svazu DSOB, tedy místního národního olympijského výboru. Vedl kandidaturu Mnichova na pořádání ZOH 2018, která nakonec prohrála v hlasování s korejským Pchjongčchangem.

Od roku 2000 byl s krátkou přestávkou místopředsedou Mezinárodního olympijského výboru a v září 2013 byl už ve druhém kole zvolen předsedou. V nové funkci prosadil přijetí tzv. Olympijské agendy 2020, která mj. mění zásady pro sestavování programu olympijských sportů. Stál také za návrhem přidělit najednou pořadatelství letních Her 2024 a 2028 Paříži a Los Angeles.

Poté, co exekutiva MOV přenesla odpovědnost za rozhodnutí o startu ruských sportovců v Riu na jednotlivé mezinárodní federace, se stal terčem kritiky za údajné spojenectví s ruským prezidentem Putinem.

Kanadský právník specializující se na sportovní právo. Je jedním z arbitrů Mezinárodní sportovní arbitráže v Lausanne, byl členem jejích ad hoc komisí na pěti olympijských hrách v letech 1998 až 2008. Byl arbitrem v platových a dalších sporech v zámořských soutěžích NHL, NBA a MLB.

Dopingu ve sportu se věnoval v mnoha případech, například vypracoval zprávu o skrývání dopingu v americkém sportu před OH 2000 v Sydney, v letech 2000-2006 byl členem antidopingové komise Asociace tenisových profesionálů ATP a vyšetřoval zneužívání zakázaných látek v baseballové MLB v roce 2007.

V kauze ruského dopingu vypracoval pro Světovou antidopingovou agenturu dvě zprávy zveřejněné v červenci a prosinci 2016. Ostře vystoupil proti snaze označit závěry jeho zpráv za pouhé názory, podle něho obsahují jasné a podložené důkazy, nikoli jen spekulace.

Ruský politik a sportovní činovník. Po studiích nastoupil do místní politiky v Petrohradě, kde poprvé spolupracoval i s nynějším prezidentem Vladimirem Putinem, tehdy šéfem mezinárodního oddělení radnice. Od roku 2003 byl poslancem ruské Státní dumy, od roku 2008 byl ministrem sportu až do roku 2016, kdy povýšil do funkce místopředsedy vlády. Je jedním z nejbližších Putinových spolupracovníků.

Od roku 1997 byl prezidentem fotbalového klubu Zenit Petrohrad, spoluzakládal Ruskou profesionální fotbalovou ligu a v letech 2005 až 2009 byl předsedou Ruského fotbalového svazu, kterým se znovu stal v roce 2015. V letech 2009 až 2017 byl členem exekutivy UEFA, než evropská fotbalová unie zakázala působení vysokých státních představitelů ve svých řídicích orgánech.

V McLarenově zprávě se uvádí, že dopingový systém v Rusku fungoval řízeně ze strany ministerstva sportu, Mutko ale jakoukoli existenci státem řízeného systému popírá stejně jako povědomí o případných selháních jednotlivců. V současnosti je ve sportovní sféře nejdůležitější jeho působení v roli předsedy organizačního výboru MS ve fotbale v příštím roce.

Švýcarský veslař, právník a sportovní činovník. Jako olympionik získal bronz na Hrách v Mexiku v roce 1968. V letech 1989 až 2014 byl předsedou Mezinárodní veslařské federace FISA. Vystudoval právo, specializoval se na sportovní právo a byl i jedním z arbitrů Mezinárodní sportovní arbitráže v Lausanne.

Od roku 1991 je členem MOV, v roce 2013 byl jedním z protikandidátů Thomase Bacha ve volbách nového předsedy MOV, ale získal jen pět hlasů a skončil předposlední. Vede disciplinární komisi MOV, která řeší případy ruského dopingu v Soči 2014 a která diskvalifikovala již dvacítku ruských sportovců.

Ruský chemik. Bývalý atlet se po dokončení studií (1982) hned stal zaměstnancem tehdy ještě sovětského antidopingového programu. Od roku 2006 do roku 2015 byl ředitelem moskevské antidopingové laboratoře, která měla na starost kontroly mj. při ZOH 2014 v Soči.

Po Hrách v Soči byl vyznamenán ruským Řádem přátelství, ale záhy se dostala na veřejnost jeho vyjádření ohledně státem řízeného dopingu. Stal se korunním svědkem celé kauzy, když popsal celou proceduru manipulování s dopingovými testy. Odstoupil z vedení laboratoře a opustil Rusko.

V současné době žije v USA na neznámém místě, je v péči programu na ochranu svědků a svá vyjádření pro MOV a jeho komise poskytuje jedině písemnou cestou.

Švýcarský politik. V letech 2000 až 2008 byl členem švýcarské Federální rady (parlamentu). Po jedno roční funkční období (v roce 2005) byl prezidentem Švýcarska, vykonával též funkci analogickou ministru obrany a sportu.

Vede vyšetřovací komisi MOV na prošetření ruského dopingu, v jejímž čele před rokem nahradil Guye Caniveta. Bývalý francouzský ústavní soudce odstoupil z osobních důvodů. Komise připravuje podklady zejména pro rozhodnutí exekutivy MOV ohledně ruské výpravy do Pchjongčchangu.

Německý sportovní novinář, televizní reportér a od roku 2006 novinář na volné noze. Dlouhodobě se věnuje problematice dopingu, nejprve státem řízeného východoněmeckého programu před rokem 1989, později v cyklistice za éry Lance Armstronga nebo Jana Ullricha. Následně pátral po stopách dopingu v německém lyžování, v Číně v souvislosti s olympiádou v Pekingu, až konečně v roce 2014 vyrobil dokument Přísně tajné – Doping: Jak Rusko vyrábí své vítěze.

Mezitím v roce 2013 natočil také dokument, který ostře kritizoval Thomase Bacha, tehdy ještě kandidáta na předsedu MOV.