Horolezec Holeček: Gasherbrum I je návratem k lásce, kterou jsem si vysnil
Praha – Někdy v této chvíli se horolezec Marek Holeček snaží o dobytí pákistánského vrcholu Gasherbrum I. V rozhovoru s Michalem Dusíkem, který vznikal ještě před odletem do Asie, se však šestinásobný držitel ocenění výstup roku rozpovídal i o svých dalších plánech nebo financování svých dobrodružných výprav.
Osmitisícovka Gasherbrum I nepatří mezi nejtěžší hory na zdolání. Cestu, kterou se vydává většina horolezců, takzvaným Japonským kuloárem, označuje Holeček dokonce za horolezeckou "základní školu". Vrchol sám sice touto cestou už zdolal, jednalo se ale jen o plán B.
Český horolezec plánoval na Gasherbrum I vylézt prakticky neprobádanou cestou – Jihozápadní stěnou, plán mu však zhatily zdravotní potíže parťáka. Nyní by Holeček konečně chtěl naplnit, co si předsevzal. "Nechal jsem tam rozdělanou práci. To je investice nejen citová, ale i myšlenková a já věci rád dokončuji. Návrat pod tenhle kopec je vlastně návratem k lásce, kterou jsem si vysnil, a jestli to dopadne, tak jenom dobře," vyprávěl Holeček.
"Byl jsem tam se Zdeňkem Hrubým, kterého ale potkaly zdravotní potíže asi v sedmi a půl tisících metrech a vygradovaly až v prasklé žaludeční vředy. To je problém i tady, natož v Pákistánu uprostřed hor. Měl jsem tím pádem ještě nějaký volný čas a chtěl jsem ho zužitkovat. Říkal jsem si hory okolo mě krásné, počasí hlásili jakž takž dobré, tak jsem si říkal, zkusím vyběhnout, kam se dá. A počasí se vydařilo, tak jsem si vyběhnul až na vršek, zamával okolí a šel zase dolů," dodává český horolezec.
Holeček ještě není ani na Gasherbrum I, ale už plánuje další expedice. "Připravuji si už další výstupy, které mě ženou dopředu. Mám připravenou už na letošek i Antarktidu, což je úplně jiný lezecký terén, který není ohraný. Mám rozdělaná i místa v Patagonii a Pákistánu, což jsou taková místa návratu. Nicméně chci se ještě podívat někam, kde jsem vůbec nebyl. To znamená třeba na Aljašku," plánuje Holeček.
Připravit takovou výpravu je ale běh na dlouhou trať. "Tam jsou dvě zásadní roviny. Jednak ta technická příprava, která se liší podle destinace. To znamená, že v některých místech jako Nepál, Pákistán, Indie jsou složité systémy, jak získat povolení. Nicméně bych řekl, že už jsem v tom rutinér. Takže to čím dál tím více odkládám a už jsem schopný to zvládnout za poměrně krátkou dobu," popisuje horolezec.
"Druhá rovina je sehnat na to prostředky. A s tím je spojená i příprava dovedností, což také stojí peníze. Nebudete se ptát atleta, který jede na mítink, jestli se připravoval – samozřejmě že se připravoval. I toto je se vším všudy vrcholový sport a je potřeba natrénovat dovednost, objem a tak dále," dodává.
A samozřejmě taková výprava není ani nejlevnější záležitost. "I v tomhle má expedice několik částí. Jednak jsou to poplatky, které musíme platit vládě. To není zas tolik. V Pákistánu je to asi 4 500 dolarů za výstup na osmitisícovku pro osm lidí. Pak tam ale naskakuje servis, který výrazně převýší tuto cenu. Kdybychom se dostali do oblasti Nepálu, kde už - v uvozovkách - nevědí, co si za to říct, tak se dostaneme na 75 000 dolarů třeba jen za výstup na Everest," zakončuje povídání Holeček.
