GLOSA: Fotbal (ne)má logiku, to už ví i Messi a Guardiola
Kdo by to byl řekl? Já teda ne. Messi a jeho parta a Guardiolovo City zůstali stát před branami semifinále Ligy mistrů jako spráskaní psi. Lídři svých superlig vypadli z role ve chvíli, kdy měli být na vrcholu a ukázat sílu. Jenže... fotbal nemá logiku. Hláška Tomáše Pospíchala, stříbrného medailisty z Chile z roku 1962 a později úspěšného trenéra, zase jednou platila. Nebo, že by ne?
Co se stalo, že se takhle rozjeté fotbalové mašiny najednou porouchaly a hned ve stejný den? Co se stalo, že ani král fotbalových králů Lionel Messi nedokázal dostat Barcu mezi poslední čtyři VIP celky Evropy poté, co si do věčného města přivezla náskok 4:1 z katalánské metropole?
Asi právě to – ten náskok, ta jasná zpráva. Všem bylo jasné (jen ostravský bard Jarek Nohavica údajně vsadil 3:0 pro AS Řím), že tenhle mančaft kolem malého argentinského spasitele nemůže s nevýrazným AS padnout. Nejspíš si to mysleli i hráči katalánské gólové mašiny, a když zjistili, že budou muset v Římě také hrát, už bylo pozdě.
V Machesteru to byl jiný příběh. Tým Pepa Guardioly, který v Premier League kosil soupeře hlava nehlava, najednou v prvním čtvrtfinále podruhé v sezoně narazil a podruhé na Liverpool a podruhé na jeho stadionu 0:3. Jenže doma mu to v anglické lize vrátil víc než jasně – 5:0. Takže víra v postup byla jistě silná a jiná než u Barcelony, které měl náskok stačit, tady si jej měli hráči City vybojovat. Byli nabuzení, čekali boj, nepřišli to odehrát a postoupit, jako šéf La Ligy.
Jenže přípravu neměli zrovna libovou. O víkendu mohli slavit titul, v poločase už se viděli s trofejí nad hlavou, když vedli 2:0 v derby nad United, ale nakonec padli 2:3. Šok. Mýtus neporazitelnosti byl v trapu – co to? Druhá porážka za sebou.
Musíme zabrat, zase hrát to, co dřív... Jsme to přece my, velký kluci ze City. Tak určitě nastupovali proti Liverpoolu a když dali ve 3. minutě první gól, věřili tomu ještě víc. Teď byli ještě větší kluci.
Dali i druhý gól. Byl, měl platit, ale rozhodčí viděli ofsajd a protože naprosto nesmyslně v době, kdy už se všude možně, dokonce i v naší lize, používá video, mohli se rozhodčí po zápase podívat, jen jak se sekli. K tomu poslali za protesty Guardiolu na tribunu.
Trochu podivné v soutěži, v níž létají miliony. Asi tradice. Něco jako pošťák Kolbaba v době internetu. "Kdyby ten gól rozhodčí uznali, tak už by to Liverpool nedokázal," uznal v ČT i Vladimír Šmicer, bývalý hráč Liverpoolu a jeho velký fanoušek.
Ten gól by nejspíš po zápase udělal z tradiční liverpooleské hymny Never walk alone (nikdy nejdeš sám) jen věrnostní program na cestu domů pro fanoušky vyřazeného týmu. Jenže neplatil a hoši z Liverpoolu se chytli.
Zkrátka fotbal nemá logiku a rozhodčí video a Barcelona má Messioho, a stejně jí to bylo houby platné. A pak se divme, co se děje s Plzní v lize. Ono to tak totiž má být. Tak je to správně.
