Chlumský: Froome teď musí prokázat, že pravidla nepřekročil
Oznámení o nálezu nadměrného množství salbutamolu v moči Chrise Frooma rozhýbalo sportovní svět. Porušil nejúspěšnější cyklista své generace dopingové regule? Jan Chlumský z Českého antidopingového výboru popisuje v rozhovoru pro web ctsport.cz okolnosti celé kauzy.
Když se stavěl v norském Bergenu na startovní rampu MS a v hlavě si promítal plán časovky, možná už věděl, že před ním brzy bude stát větší problém, než jen jak naložit se silami na jednatřicet kilometrů dlouhé trati. Právě 20. září došlo Chrisi Froomovi oficiální oznámení od Mezinárodní cyklistické unie (UCI). V něm byl informován o svém pozitivním nálezu, k němuž došlo o dva týdny dříve (7. září) po etapě Vuelty do Santo Toribio de Liébana.
Froome po osmnácté etapě závodu odevzdal komisařům coby vedoucí jezdec závodu vzorek moči. Jako obvykle v laboratoři testovali i množství látky, která se používá k léčbě astmatu. Tentokrát ale údaje spustily alarm. Ve vzorku, který laboranti prověřovali, bylo totiž nalezeno vyšší než povolené množství tzv. salbutamolu. Světová antidopingová agentura (WADA) toleruje hodnotu 1000 ng/ml. Ve Froomově moči ovšem bylo vyšší množství.
Salbutamol pomáhá astmatikům (mj. tedy i Froomovi, o jehož problémech se ví) – uvolňuje průdušky a ulehčuje dýchání. Pro vrcholové sportovce však má ještě jiný efekt, jeho užívání totiž může zvyšovat výkonnost. Vědecké studiu na míru pomoci či dokonce vůbec na její existenci se různí, WADA nicméně situaci kontroluje stanovenou hranici. K užití látky není potřeba terapeutická výjimka, nesmí se však přesáhnout její povolená hladina.
Podle Jana Chlumského, vedoucího Úseku dopingových kontrol a monitoringu Českého antidopingového výboru, salbutamol pozitivní efekt na výkonnost cyklistů má. "Určitě pomáhá výkonnosti, i když ne moc – proto byl v posledních letech určitým způsobem tolerován v rámci Seznamu zakázaných látek. Jde o lék na tzv. plicní obstrukci. Částečně může sportovci pomoci v dýchání. Má totiž z tohoto hlediska stimulační efekt," popisuje.
"Froome byl pozitivně testován sedmého září, takže ten den si musel vzít dávku, která měla za následek vyšší nález v moči. On teď musí dokázat, že si nevzal vyšší než tolerované množství látky," doplňuje Chlumský. Právě o množství salbutamolu ve Froomově moči se vedou diskuze. Oficiální vyjádření UCI uvádí jen to, že britský cyklista odevzdal vzorek překračující hladinu 1000 ng/ml.
Jan Chlumský: "Přesné číslo vědí jen na UCI. Upozorňuji ale, že už několik let tato látka není zcela zakázaná, takže je možné ji aplikovat i bez terapeutické výjimky. Pokud to sportovec nepřežene a nepřesáhne hladinu 1000 ng/ml v moči, tak to nikdo neví ani neřeší. Je tam určitá benevolence, kterou možná leckdo zneužívá. Teď nemluvím o Froomovi, ale obecně zejména o vytrvalostních sportovcích."
Výše hladiny salbutamolu
Články deníků The Guardian a Le Monde, v nichž se zpráva o nálezu objevila jako první, ovšem uvádí dokonce dvojnásobné množství salbutamolu. Podle britských a francouzských novinářů tak Froome odevzdal vzorek s hodnotou 2000 ng/ml. Chlumský je ovšem ohledně tohoto údaje skeptický.
"Ten dvojnásobek je údajný, jde o mediální výplody, které vůbec nemusí být pravda. Prostě přesáhl hladinu 1000 ng/ml – jestli to bylo těsně, nebo šlo o dvojnásobek, to pochybuji, že někdo s výjimkou Frooma a činovníků UCI v tuto chvíli ví," myslí si dlouholetý pracovník Českého antidopingového výboru. Tvrzení obou listů však potvrzuje i oficiální prohlášení Teamu Sky na jeho webových stránkách.
Zajímavý je v tomto ohledu také pohled na minulé kauzy cyklistů, kteří byli pozitivně testováni na salbutamol. Před třemi lety odevzdal po dvou etapových triumfech na Giro d'Italia pozitivní nález italský cyklista Diego Ulissi. Jeho hladina salbutamolu přesahovala 1900 ng/ml. Alessandro Petacchi zase v roce 2007 odevzdal vzorek s hladinou 1320 ng/ml. K dalším cyklistům patří Matteo Trentin (2007), Oscar Pereiro (2006) nebo v 90. letech Alex Zülle (1993) a Miguel Indurain (1994).
V případě, že by byl údaj skutečně pravdivý, znamenalo by to podle Chlumského pro Frooma velké problémy. "Kdyby to byl skutečně dvojnásobek, měl by už hodně velké potíže to vysvětlit. Už je to potom zdraví nebezpečné. Když si člověk vezme vyšší dávku než terapeutickou – a to u všech nezakázaných látek –, může to mít negativní zdravotní následky. Nejen u antiastmatik," dodává Chlumský.
Další postup
Otázky se samozřejmě množí ohledně postupu UCI. Salbutamol ovšem patří mezi ty látky, jejichž nález automaticky neznamená suspendaci, naopak přichází na řadu šetření. Na Froomovi a jeho týmu je nyní, aby prokázali, že neporušil antidopingové regule a vzal si povolené množství látky. K pozitivnímu testu by v tomto případě mohlo dojít například vinou dehydratace.
"Dvacátého září mu to bylo oznámeno, takže od té doby má možnost přesvědčit UCI, že nejde o porušení antidopingových pravidel. Nejspíš podstoupil lékařská vyšetření ať už svými lékaři, nebo lékaři UCI. Je možné, že to bylo v tropických podmínkách, že byl dehydratován, což také může mít vliv na ten nález," míní Chlumský.
Pokud se to však čtyřnásobnému vítězi Tour de France nepodaří, může čelit až několikaročnímu trestu. I když i zde jsou precedenty. Zatímco Indurain byl osvobozen z lékařských důvodů, slavný sprinter Petacchi, který se hájil neúmyslným užitím většího množství látky, dostal roční trest. Zmiňovaný Ulissi pak nemohl závodit po dobu devíti měsíců. O své triumfy na Giro d'Italia ovšem nepřišel.
"Je tam trest od napomenutí až po dvouletý zákaz činnosti. V extrému pokud by se přiznal nebo se to nějak jinak prokázalo, že to vzal úmyslně za účelem zvýšení výkonnosti, tak teoreticky tam jsou až čtyři roky. Ale nepředpokládám, že by tomu tak bylo," dodává Chlumský. Otazníky samozřejmě zůstávají ohledně toho, zda by v případě udělení trestu Froome přišel o vítězství na Vueltě, případně i o dva bronzy z MS v Bergenu.
Chlumský nabízí i případ z české cyklistiky. "V dávné minulosti byl astmatikem Radek Šimůnek starší a i jeho syn s tím měl určité problémy. U něj jeden pozitivní nález byl. Starší to měl ošetřené terapeutickou výjimkou, takže tam to bylo na místě, ale u mladšího byl nález – vypadalo to na administrativní pochybení. V roce 2002 dostal dva měsíce zákazu činnosti. Tehdy to bylo zakázané a on neměl terapeutickou výjimku. Tu dostal až potom, takže pak už to mohl brát," vzpomíná Chlumský.
Team Sky, 2017
Jde o zprávy, které dále prohlubují krizi nejúspěšnějšího silničního týmu posledních let. Přes nesporné sportovní úspěchy – letošní vítězství na Milán-Sanremo, Paříž-Nice a samozřejmě Froomův double Tour-Vuelta – byly donekonečně přetřásány především aféry týkající se fungování Teamu Sky. Případ Bradleyho Wigginse, který dostával injekce triamcinolonu před velkými závody, došel dokonce na vládní půdu před britskou komisi.
Wiggins, jenž už ukončil svou cyklistickou kariéru, a jeho někdejší tým také nedokázali vysvětlit obsah balíčku, který britský cyklista obdržel na Critériu du Dauphiné v roce 2011. Vyšetřování britského antidopingového výboru narazilo na nespolupráci týmových představitelů (např. chybějící lékařské údaje o členech týmu) a nedokázalo obsah balíčku z tohoto důvodu zjistit.
Team Sky navíc řešil i dění okolo talentovaného Gianniho Moscona, který rasisticky urážel cyklistu tmavé pleti Kevina Rézu. Britská stáj se jej rozhodla suspendovat na šest týdnů – v tu dobu ovšem Moscon stejně neměl startovat. Moscon se poté v druhé polovině roku zapletl do incidentu s jiným cyklistou, který na rasistické urážky upozornil, a k dovršení všeho byl diskvalifikován z MS za držení se automobilu. Přesto všechno byl Teamem Sky jmenován mladým jezdcem roku.
Tyto události řádně nalomily důvěru v tým, který v roce 2010 začal fungovat s prohlášením o čistém přístupu k cyklistice. Aktuální zpráva přichází v situaci, kdy je jeho reputace na nejnižší úrovni za celou dobu existence. Froomův případ je nicméně zatím v šetření a jeho dopady lze jen odhadovat. Zda dokáže přijít s dostatečnými důvody na svou obhajobu a bude zproštěn, nebo cyklistický svět čeká dlouhá bitva právníků, ukáží další týdny a měsíce.
