Rychlost mám teď na úrovni okresního přeboru. Závod mohou ovlivnit stavěči, řekl před OH Ondra
Někteří sportovci už netrpělivě odškrtávají dny do startu olympijských her. Adam Ondra ale mezi ně nepatří. Český reprezentant na sebe nechce před premiérou sportovního lezení pod pěti kruhy ještě zvyšovat tlak a raději pečlivě pracuje na slabinách. Tou hlavní je lezení na rychlost. "Tam jsem zatím na úrovni okresního přeboru," přiznal s úsměvem. Tuší však, že rozhodovat budou i jiné faktory včetně počasí a stavěčů trati.
Už od představení formátu sportovního lezení pro olympijské hry ví, kde ho bude tlačit bota a v čem bude nejrychlejším pouze koukat na záda. Zatímco v lezení na obtížnost a boulderingu patří Adam Ondra mezi nejlepší na světě, v rychlosti je to o poznání horší.
Proto jakmile se v listopadu dodatečně do Tokia kvalifikoval a dva týdny si odpočinul, zaměřil se v tréninku především na disciplínu, v níž závodníci musí co nejrychleji vylézt na 15metrovou stěnu. Nejlepší se pohybují časem okolo 6 vteřin. Český reprezentant má osobní rekord 7,464.
"Pro lidi jako já, kteří se celý život věnovali lezení na obtížnost, boulderingu nebo obojímu, je to úplná novinka. Někdo se zlepšuje rychleji, někdo pomaleji," uvědomuje si Ondra.
Zatímco ve svých hlavních disciplínách využívá především sílu v rukou, prstech a celém tělu, v rychlostním lezení jde hlavně o sílu v nohou, což je pro Ondru nový svět. "Když se leze na obtížnost nebo bouldering, je to lezení. Ale lezení na rychlost je spíše běhání. To je něco, co já musím dostat do hlavy. Že nesmím lézt, ale běžet. A to přeučení, že základ pohybu je odraz z nohou, nikoliv z rukou, je pro mě hodně těžké," přiznal sedmadvacetiletý rodák z Brna.
Pozitivem i motivací pro Ondru může být fakt, že právě při posledním vystoupení v lezení na rychlost na úspěšné olympijské kvalifikaci ve francouzském Toulouse zaznamenal i přes mírné podklouznutí "osobák" a byl z 22 lezců čtrnáctý.
Člověk potřebuje vyhrát některou disciplínu
Případné výrazné zlepšení v rychlosti ovšem nemusí znamenat i výrazné zvýšení šancí na výhru. Výsledky z jednotlivých disciplín se totiž v Tokiu budou podle speciálního olympijského formátu vzájemně násobit a pro zlato si dojde ten, který bude mít nejnižší součin. Při shodném výsledku pak rozhodne, kdo zaznamenal více lepších umístění.
"Je to všechno hned hůře predikovatelné. Řekněme, že jsem v rychlosti slabý a můžu se výrazně zlepšit, ale v celkovém hodnocení mě to ani nemusí posunout o moc výš. To třeba v atletice desetibojař ví, že pokud se v nějaké disciplíně zlepší o sekundu, může si lehce spočítat, jestli se mu to vyplatí. Součin je nemilosrdný, že do jisté míry omlouvá špatné výsledky. Hodně ovlivní, jestli člověk má v některé disciplíně první místo," vysvětluje Ondra.
I proto se nechce v přípravě pouze koncentrovat na rychlost, ale musí pracovat i na dalších disciplínách, které jsou pro něj klíčové v boji o úspěch. V lezení na obtížnost je nejlepší na světě a i v boulderingu dokáže atakovat nejvyšší příčky.
"Dívám se stále na to tak, že si musím udržet výjimečnost v minimálně dvou disciplínách. V rychlosti pak můžu překvapit. Kdybych teď se zaměřil jen na rychlost, tak se pravděpodobně zlepším o dost, ale specialisty nikdy nepředhoním. Hlavně se musím soustředit, abych vyhrál obtížnost. To mi dá jistotu dobrého výsledku," myslí si.
V obtížnosti je Ondra úřadujícím světovým šampionem a nejrychlejší byl také na olympijské kvalifikaci. Proto v Tokiu bude v této disciplíně hlavním favoritem na vítězství. "Je ale nepříjemné, že obtížnost je poslední disciplína. Když se první dvě nepodaří, bude to asi větší tlak," uznal.
Stavěči mohou závod ovlivnit a počasí bude nejhorší možné
Pomoci by mu mohl k uklidnění bouldering, kde už posbíral několik cenných kovů z velkých akcí. Jak sám ovšem přiznává, lezci jsou v této disciplíně hodně vyrovnaní. Navíc na olympiádě budou oproti MS jen tři bouldery.
"Bouldering je specifický, že je vabank. Nyní je nominováno třináct lidí a z nich může osm vyhrát. Hodně to bude záležet na stavěčích. Je potřeba být připraven na různé lezecké styly, protože profesionální stavěči připraví bouldery, které nikdo předtím neviděl," konstatoval.
Právě stavěči mohou závod hodně ovlivnit, jelikož každý lezec má svůj styl a sedí mu trochu jiná trať. "Oni nás velmi dobře znají a vědí, co mi sedí a co sedí ostatním," prozradil.
Velkou neznámou bude pro závodníky počasí, jelikož v Tokiu se pohybují letní teploty často kolem 40 stupňů, což pro lezce má k ideálu hodně daleko. Závod se sice uskuteční na parkovišti v klimatizované hale, která bude vybudována jen pro olympiádu, ale i tak klimatické podmínky mohou výsledky dost ovlivnit.
"Léto v Tokiu je k lezcům hodně nekompromisní. Průměrná teplota přes den je 40 stupňů a hlavně je vysoká vlhkost, což zhoršuje tření chytů. Je to nejhorší myslitelné počasí, které lezec chce," konstatoval.
Ondra se však v současnosti žádnou z překážek stresovat nechce. Proto ani nesleduje, za jak dlouho olympiáda, na které lezecká kvalifikace proběhne 4. a hlavní závod 6. srpna, odstartuje.
"Těším se, ale dny neodpočítávám. Moje taktika je soustředit se na každý trénink a neřešit, co bude za 160 dní. Zbytečně by mě to rozptylovalo a dělalo nervózním. Podat v ten daný moment co nejlepší výkon bude samo o sobě stresující. V našem sportu se toho může pokazit skutečně hodně. Psychika bude hrát velkou roli," dodal.
