Ramena trpí, konkurence roste. Ondra se v Praze rozloučí se závodním boulderingem
Adam Ondra se v červnu v Praze rozloučí se Světovým pohárem v boulderingu. V moderním stylu, který se nyní na závodech staví, trpí jeho ramena. Dvaatřicetiletý lezec také těžko čelí mladé konkurenci. Od odchodu ze závodního boulderingu si Ondra slibuje, že udrží své tělo zdravé pro lezení na obtížnost i na skalách.
Ondrovo loučení se Světovým pohárem v boulderingu využívají pořadatelé pražského Světového poháru, kteří akci provázejí heslem "last boulder dance". Závod elitního seriálu v této disciplíně se bude potřetí za sebou konat na Letenské pláni. Tentokrát je termín naplánovaný na 6. až 8. června.
Dvaatřicetiletý Ondra byl pro specializaci na obtížnost rozhodnutý už před olympijskými hrami v Paříži, kde obsadil šestou příčku v kombinaci boulderingu a obtížnosti. Kdyby neměl závodit před domácím publikem v Praze, zřejmě už by se na boulderech ani neobjevil.
Z této disciplíny má Ondra tři medaile z MS včetně titulu z Mnichova 2014, ale poslední cenný kov získal už v Paříži 2016. Od té doby se boulderové cesty na závodech hodně proměnily a Ondrovo tělo už to nezvládá.
"Trpí hlavně ramena. Odmalička jsou moje ramena hypermobilní. To je na určitý styl lezení skvělé, hodněkrát mi to pomohlo na skalách. Ale pokud se bavíme o divokých skocích do jedné ruky, tak ramena trpí. Když mi bylo osmnáct dvacet, tak to ty vazy dobře držely, ale teď je to horší. Z hlediska dlouhověkosti je pro mě lepší se těm krokům vyhýbat než to tělo dát testovat v nějakých extrémních pozicích," popisoval pětinásobný mistr světa Ondra.
Navíc cítí, že v současném boulderingu se jen těžko drží v absolutní světové špičce. Nový styl lezení, kdy je potřeba na závodech například ustát co nejoblejší stup, mu tolik nesedí.
"Nová generace na tom vyrůstá. Tento styl lezení, když jsem já začínal, tak neexistoval. Je to pro tu naši generaci hrozně těžké držet krok," poznamenal.
Na skalách si v boulderingu hranice dál posouvá
Skalnímu boulderingu, který je bližší staršímu stylu, se vyhýbat nebude. Absolutní sílu potřebuje i pro lezení na obtížnost. V únoru ve Francii přelezl svůj dosud nejtěžší boulder kategorie 9a. "Tím jsem se zařadil do elitního klubu i v bulderingu," pochvaloval si.
Jeho dalším cílem je zdolání skalní cesty 9c v projektu B.I.G. v norském Flatangeru. Tam se chystá vrátit, až pro to bude vhodné počasí. V září Ondru čeká mistrovství světa v Soulu, kde už bude startovat jen v lezení na obtížnost.
