Ondrovi pomohl v infarktové chvíli "netopýr" a hlásí: Ve finále půjdu do rizika a napálím to

Lezeckou kombinaci začíná závod na rychlost, nejslabší disciplína českého favorita, v které byl osmnáctý. V následném boulderingu Ondra zvládl první top, ve druhém ale neuspěl, ve třetím si připsal zónu a druhý top přidal díky zvládnutému "netopýrovi".

"Bylo to hodně infarktové, hlavně když jsem nevylezl třetí boulder, kterému jsem byl opravdu hodně blízko. Ztratil jsem v něm hodně síly. Na poslední jsem si věřil, ale myslel jsem si, že budu po bouderingu někde v půlce startovního pole a byl jsem fakt hodně naštvanej," řekl.

Nedařilo se ale ani jeho soupeřům a v druhé disciplíně tak stačil jeho výkon na třetí místo. Hodně si proto oddechl. "Úplně nejvíc," přiznal osmadvacetiletý lezec z Brna.

Bouldering přitom začal dobře. Zvládl první cestu, která se mu nelíbila. "Na čtvrtý pokus to klaplo," řekl. Na dvojce přišel na správnou metodu pozdě a nestihl přezout boty, jak by chtěl. "Na originální metodu lezení jsem přezul na tvrdší lezečku na levou nohu. Zjistil jsem, že touhle metodou to nepůjde, takže jsem to začal zkoušet jinak a potřeboval jsem zpátky měkkou botu, ale na pravou by se hodila tvrdá. Zbývalo mi už jenom půl minuty a už jsem to nestihl," popisoval.

Při třetím boulderu zvládl úvodní skok. "Ale na konci byl velmi fyzický dolez, kde jsem se bál, že to nepůjde. A taky to tak bylo," podotkl a ke čtvrtému dodal: "Bylo potřeba udělat takzvaného netopýra a přitáhnout se za špičky. Bál jsem se toho, naštěstí to nějak vyšlo."

V průběžném pořadí po dvou disciplínách figuroval na šestém místě. Aby se s jistotou dostal do postupové osmičky a neudělal chybu, tak si lezení na obtížnost hlídal. "Nechtěl jsem dopustit, co se stalo před dvěma lety v Hačiodži, kde jsem šel trochu na riziko a dotkl se nýtu, za což jsem byl následně diskvalifikován," zmínil předloňské mistrovství světa právě v Japonsku.

Ochozy areálu byly prázdné, Ondra si ale ještě před začátkem obtížnosti utišil pár desítek přítomných, většinou lidi z realizačních týmů a pořadatele. "Kdyby tady byl kotel lidí, tak by mně povzbuzování nevadilo. Ale tím, že jsem byl v téhle situaci a bylo tady málo diváků, tak jsem radši poprosil o tišší atmosféru, abych se ve spodní pasáži zbytečně nesplašil."

Na patnáctimetrové stěně častěji používal magnézium a snažil se své pohyby kontrolovat. "Takže kvůli tomuhle stylu lezení mi potom nahoře došly síly. Asi bych se znovu zachoval stejně, ale zároveň je to dobrá lekce, že ve finále na tu obtížnost prostě lézt nemůžu. Napálím to, musím jít daleko víc do rizika, což může být cesta k dobrému výsledku," prohlásil Ondra.

Nervóznější, protože ho čekal první olympijský start, Ondra nebyl. "Vlastně celou dobu jsem byl v pohodě. Až na obtížnost, kde jsem ani nebyl nervózní, nepochyboval jsem, že by to snad nemělo vyjít, ale lezl jsem, abych si to pohlídal a to není nic pro mě," zopakoval.

Ve finále bude Ondra jedním z favoritů na stupně vítězů. Kombinace rychlosti, boulderingu a lezení na obtížnost je ale podle něj nevyzpytatelná. "Tenhle formát je prostě jenom částečně o tom, jak kdo zaleze. Ale je to dost o tom, jak zalezou ostatní," konstatoval.