Až na dvě sekundy to byla skvělá sezona, říká bojovník o olympijské hry Ondra
Český sportovní lezec Adam Ondra i během roku 2019 potvrzoval, že patří mezi nejužší špičku svého sportu. Kvůli technické chybě se mu ale nepodařila na mistrovství světa kvalifikace na olympiádu 2020 v Tokiu. O místo bude muset bojovat ještě na konci listopadu ve francouzském Toulouse, což mu trochu komplikuje tréninkové plány. Nicméně Ondra předpokládá, že se mu postup zdaří. V domácích podmínkách by se poté chtěl připravovat na horké japonské léto.
"Ten fakt, že je to až za tři týdny, je nepříjemný. Teď se cítím v dobré formě, kdyby to bylo už tenhle víkend, už bych to měl za sebou," litoval Ondra. V závěru dlouhé sezony je obtížné naplánovat přípravu.
"Kdybych trénoval stejným způsobem jako na jaře, mohl bych se lehce přetrénovat, protože tělo je na konci sezony unavenější než na začátku," přemítal. Věří ale, že by mohl být v podobné formě jako na MS, kde získal zlato v lezení na obtížnost.
Posledních pět let mu totiž výborně funguje spolupráce se španělským koučem Patxim Usobiagou. "Je velmi důležitou propojkou, když přemýšlím o tom následujícím tréninkovém plánu. Nasbírali jsme tolik zkušeností, že vyladění na závody funguje velice dobře," pochvaloval si šestadvacetiletý brněnský rodák.
Když v šestnácti letech získal své první světové stříbro v lezení na obtížnost, Usobiaga vyhrál. Ondra se od dětství připravoval sám, ale pak hlavně kvůli ladění formy na velké závody hledal kouče. Zkušenostem svého někdejšího rivala věřil. Komunikují hlavně na dálku. "Nepotřebuju trenéra, který by mně stál za zády při trénincích a motivoval mě, abych všechno splnil. Mám svoji motivaci sám," řekl Ondra.
Nezdar na MS, kde kvůli kontaktu s nýtem při lezení na obtížnost nepostoupil v kombinaci do finále, mu překopal plány. Chtěl dva měsíce pracovat na své nejslabší disciplíně rychlosti, ale místo toho se musel víc věnovat boulderingu a obtížnosti. Vzhledem ke způsobu klasifikace, která je postavena na součinu umístění, je totiž úspěch v silných disciplínách klíčový pro celkové pořadí. A v těch se mu letos dařilo.
"Pokud pomineme dvě sekundy toho technického incidentu, tak sezona byla nad očekávání dobrá. V obtížnosti jsem tuto sezonu zůstal neporažen a i v boulderingu se mi některé závody Světového poháru podařilo vyhrát. To dává sebejistotu, že pokud zalezu ten svůj standard, tak by to Toulouse mělo proběhnout úspěšně," řekl Ondra.
Dnes byla pokřtěna jeho autobiografie Adam Ondra - Lezec tělem i duší, která končí zamyšlením nad olympiádou. Ondra ji ve spolupráci s Martinem Jarošem vydal už před očekávanými Hrami v Tokiu. "Nabídky na autobiografii přicházely už pár let před tím. Já jsem se dlouho bránil, ale teď už jsem akceptoval, že ten čas už možná i je a že už mám co říct. Do té doby jsem neměl pocit, že bych měl co říct," vysvětlil.
V Tokiu čekají lezce velmi obtížné podmínky. Na rozdíl od letošního světového šampionátu se totiž nepoleze v klimatizované hale, ale pod širým nebem. V očekávaném horkém a vlhkém počasí se závodníkům budou potit ruce a především na oblých chytech pro ně bude těžké se udržet. "Bude extrémně těžké pro stavěče, aby to postavili zajímavé, ale aby zároveň příliš neriskovali, že se změní mírně počasí a určitý krok vůbec nepůjde udělat. To samozřejmě nikdo nechce, aby všichni spadli v jednom kroku. To není zajímavé, nevytváří to žádnou show," uvažoval Ondra.
Pokud splní očekávání a na olympiádu se kvalifikuje, chce si v rámci přípravy na Hry pořádně doma přitopit. "Mám velmi unikátní možnost, že mám doma stěnu. Tam si můžu v dubnu nebo v květnu, až začne být teplo, vytopit na těch případných až 35 stupňů a zvýšit si i vlhkost. Ale pak je nevyhnutelné strávit v samotném Tokiu minimálně měsíc," plánuje.
