Masterton nechtěl být za zbabělce. Helma by mu ale zachránila život
Do NHL se dostal až v 29 letech, přesto jeho dres visí pod stropem jedné z hal. Ačkoliv za Minnesotu odehrál jen polovinu sezony a vstřelil pouhé čtyři branky, byla na jeho počest pojmenována jedna z nejprestižnějších individuálních cen. Bill Masterton totiž za lásku k hokeji zaplatil nejvyšší možnou cenu. Jeden z nejtragičtějších příběhů historie NHL se naplnil 15. ledna 1968.
Rodák z Manitoby patřil od mládí k lídrům střeleckých tabulek a během studia financí v Denveru sbíral v univerzitní soutěži v průměru dva body na zápas. University of Denver pomohl v letech 1958–61 ke třem titulům v soutěži NCAA a v posledním ročníku dokonce získal cenu pro nejužitečnějšího hráče ligy. Po promoci mu zbýval už jen jediný sen – prosadit se do NHL.
V té době však v lize působilo jen šest mužstev, která zaměstnávala přibližně stovku nejlepších hráčů celého kontinentu. Konkurence byla obrovská a míst mezi vyvolenými málo. Masterton sice podepsal smlouvu s Montrealem, ale v dresu slavných Habs si nikdy nezahrál.
Spokojil se zprvu s nižší Eastern Professional Hockey League v Ottawě. Později působil také v Clevelandu, a když mu v roce 1964 vypršel kontrakt s Canadiens a nikdo o něj nejevil zájem, ukončil profesionální kariéru. Dva roky se v Denveru věnoval civilnímu povolání, než ho zlákala účast v národním výběru USA.
Během sezóny 1966–67 si ve 23 zápasech připsal 39 bodů a zaujal skauty Minnesoty, tehdy se teprve rodícího klubu, který se měl připojit k NHL v následujícím ročníku. Po třech sezonách mimo profesionální hokej se v 29 letech upsal North Stars a udržel se v předsezonním kempu až do 11. října, kdy se soutěž rozeběhla.
Mastertonovi ale bylo osudem dáno užívat si hokeje na nejvyšší úrovni pouhou polovinu sezony. Minnesota doma v Met Centru hostila 13. ledna 1968 dalšího z nováčků Oakland Seals. Ve čtvrté minutě duelu Masterton zavezl puk do útočné třetiny a přihrál volnému spoluhráči. Diváci i rozhodčí sledovali pokračující akci a málokdo si zprvu všiml, že útočník po souboji s dvojicí protihráčů upadl hlavou přímo na led.
Úder způsobil zlomeninu lebeční kosti a Masterton naposledy opouštěl halu v Bloomingtonu už v bezvědomí. Lékaři bojovali o jeho život 30 hodin, z komatu jej už však probrat nedokázali. Bill Masterton zemřel 15. ledna v ranních hodinách na masivní krvácení do mozku a stal se tak jedinou přímou obětí zranění ze zápasu v historii soutěže. Na jeho počest Minnesota vyřadila číslo 19 ze své sady dresů a stejné cti se mu dostalo i v Dallasu, kam se North Stars v roce 1993 přestěhovali.
Tragédie rozvířila debatu o přísnějším trestání tvrdé hry i povinném nošení ochranné přilby, která by hráči nejspíš zachránila život a možná i kariéru. Ironií osudu právě Masterton ve všech soutěžích helmu nosil, v NHL však tehdy ještě převládal despekt k této ochranné pomůcce a on nechtěl být považován za zbabělce.
Jeho smrtelné zranění ale názory změnilo a od roku 1979 se stala přilba povinnou součástí výbavy pro všechny nové hráče v soutěži. Pro starší hráče však nařízení neplatilo a Craig MacTavish hrál NHL prostovlasý až do roku 1997.
Od roku 1968 uděluje liga cenu za vytrvalost, sportovní chování a oddanost hokeji, která nese jméno Billa Mastertona. Hráče, který hokejovému snu obětoval vlastní život.