Nemyslím si, že jsem byl ten klíč k titulu, říká skromně Ticháček a míří kvůli rodině do Polska

Dvouletá mise nahrávače Lukáše Ticháčka vyvrcholila v Karlovarsku happy endem. Někdejšího vítěze Ligy mistrů si na západ Čech vybrali, aby dovedl tým k triumfu, což v minulé sezoně zhatil koronavirus. V té letošní se Ticháček musel vypořádat se zraněním a poté přijal roli dvojky, aby v rozhodujícím pátém finále extraligy řídil cestu za titulem, v kariéře jedenáctým.

Lukáš Ticháček v dresu Karlovarska
zdroj: ČTK autor: Slavomír Kubeš

"Jsem hrozně rád, že to dopadlo a vyhráli jsme. Je to spíš pro kluky, klub a celé Vary. Zasloužili jsme si to," řekl Ticháček ČTK a dodal: "Já už to mám postavené trochu jinak, ale přesto, je mi devětatřicet a vyhrál jsem titul. To je výborný!"

Na nejvyšší stupínek se dostal se čtvrtým klubem. V Česku slavil v dresu liberecké Dukly v letech 2001 a 2003, pak pětkrát v Německu s Friedrichshafenem, v jehož dresu se dočkal i triumfu v Lize mistrů v roce 2007, a tři vavříny má s polským Rzeszówem.

"Všechny finále a tituly jsou na stejné úrovni. Žádný není na poličce výš. Tituly, medaile se stavějí jedna vedle druhý a je úplně jedno, jestli to bylo v Čechách, Polsku, nebo v Německu," uvedl Ticháček. "Pro člověka je důležité, aby hrál na úrovni, co chtěl, a splnil kontrakt. Mně se dvouletý vyplnil - měli jsme hrát o titul, tak jsme hráli o titul a máme titul. Jsem spokojenej."

Karlovarsko ovládlo už základní část minulé sezony, která se ale kvůli koronaviru nedokončila a mistr nebyl vyhlášen. "Měli jsme to dobře rozehraný, ale covid nám to nedovolil dotáhnout do konce. Teď jsme jenom potvrdili formu, i když to byl složitý rok," řekl Ticháček.

Je nám líto, video expirovalo.
Karlovarsko slaví druhý titul za tři sezony a Ticháček v týmu končí

Bývalý reprezentant si v listopadu natrhl lýtkový sval. "V mém věku už zranění přicházejí, s tím je potřeba počítat," řekl. Klub narychlo sehnal na nahrávku Nizozemce Wessela Keeminka a Ticháček přijal po uzdravení roli dvojky. "Ve Varech se nehraje o páté místo, tady se hraje o titull a pokud se zraní první nahrávač, tak je třeba reagovat a vedení zareagovalo výborně," řekl.

Keemink odehrál většinu zápasů v play-off, ale do rozhodujícího finále proti Českým Budějovicím dostal přednost Ticháček. A jeho výkon strhl ostatní k vítězství. "Nemyslím si, že já jsem byl ten klíč. To není o tom, jestli jsem hrál já, nebo někdo jiný, ale o tom, že jsme fakt chtěli vyhrát. O mně to nebylo."

Celá sezona se hrála v koronavirových mantinelech. Především v ochozech chyběli fanoušci. "S fanoušky to je super, a kdo uměl hrát s publikem, tak vyhrával. Pak najednou lidi nebyli a platilo to samé, kdo uměl hrát v komorní atmosféře, vyhrával. Zvykli jsme si," konstatoval.

Smlouva mu v Karlovarsku skončila a prodlužovat ji nebude. Vrací se do Polska, odkud pochází jeho manželka Paulina, a starší dcera Mia jde na podzim do školy. "Zprvu jsem šel za kariérou, ale teď je pro mě nejdůležitější rodina. Už to není o tom, jestli někde můžu hrát o něco, ale přizpůsobit se dětem. Nejsem v tom sám. Bude dobře, aby šla do první třídy v Polsku, protože si myslím, že tam budeme žít, tam se směřuje můj život," uvedl.

Jeho další kroky tedy směřují na sever od Česka, do zatím nespecifikovaného klubu. "Vracím se do Polska a myslím, že to není špatný tah v mé kariéře," věří Ticháček.

Zdroj
ČT sport, ČTK

Hlavní zprávy

Nejčtenější články