Není lehké být fanouškem někoho blízkého, říkají sestry Satkovy. Sezonu hodnotí jako úspěšnou

"Bylo to strašně krásné a přála bych si, aby se to ještě někdy zopakovalo, protože myslím, že se to moc sestrám ještě nepodařilo," popisovala Gabriela společné první stupně vítězů na mezinárodní scéně. 

Své jízdy prožívají a fandí si. "Je to skoro horší, než když jedu svůj závod, protože to vždycky sestře strašně přeju, ale vím, že na břehu s tím nemůžu nic udělat. Takže jsem strašně nervózní a někdy se mi chce i plakat z toho stresu. Není lehké být fanouškem někoho blízkého," uvedla účastnice olympijských her v Paříži Gabriela.

"Pro mě je jednodušší, když jedeme spolu finále, protože máme méně času fandit a zažít méně nervozity. Závodí někdo, na kom vám strašně záleží, a zároveň ho třeba chcete porazit, vyhrát nad ním, ale nechcete, aby to on zkazil. Proto mám nejradši, když startujeme blízko u sebe a už není čas si to uvědomit," řekla starší ze sester Martina. 

"Občas se trochu pohádáme. Ale myslím, že sestry, co říkají, že se nehádají, tak kecají. My se pohádáme, ale když jde o něco důležitého, tak držíme vždycky pospolu," dodala Gabriela.

Společně zavzpomínaly i na sportovní začátky a prvního trenéra Bohuslava Šamánka. "Lišilo se to od toho, když děti začínají v Praze. My jsme opravdu neměly tu divokou vodu a muselo nás to bavit, i když jsme jezdily na rovné vodě, která je méně zajímavá," zmínila Gabriela.

Martina jela sestru podpořit do Paříže na kole

"Tahle sezona pro mě byla jedna z nejúspěšnějších, i když tam byl jeden ten puntík v podobě nepovedeného finále na olympiádě. Ostatní výsledky to převáží, protože to, co se mi letos podařilo, bylo neuvěřitelné," uvedla Gabriela, která skončila ve Světovém poháru kategorie C1 na třetím místě.

Vrcholem sezony však byly olympijské hry, kde dojela sedmá. "Sama jsem byla velice zklamaná, co jsem předvedla ve finále, protože jsem určitě měla na víc. Ale bylo by špatné tvrdit, že to není úspěch," uvedla česká kanoistka, která si v sezoně připsala ve třech závodech SP dvě vítězství a jednu stříbrnou medaili.

Martina si účast pod pěti kruhy nezajistila, do Paříže tak jela podporovat mladší sestru. Na cestu se ale vydala nečekaně na kole. 

"Za mnou přijel před několika lety přítel do Německa na kole. Udělalo mi to velkou radost a vnímala jsem to jako hrozně hezké gesto. Řekl mi, že kdybych si olympiádu vyjela, tak tam za mnou dojede na kole. Tím, že jsem si ji nevyjela, ale vyjela si ji Gabča, rozhodli jsme se, že tam společnými silami došlapeme za ní, abychom ji podpořili," vysvětlovala Martina. 

I přes neúčast na olympiádě však uplynulé období hodnotila jako zdařilé, kromě jedné bronzové medaile z Krakova si také zajela v každém z pěti závodů Světového poháru finále a celkově tak skončila druhá.

"Moje sezona byla také docela úspěšná. Na začátku roku jsem měla zdravotní problémy a vůbec jsem nevěděla, jak se bude celá sezona jevit. Nakonec společnými silami, rodina, trenér, doktoři, jsme se postavili na start," popsala Martina.

Pokračovat tam, kde skončily

"Výsledky, které mám za sebou, i když nevyšla olympiáda a medaile z mistrovství Evropy, tak medaile ze Světového poháru je pro mě obrovsky cenná," uvedla Martina, která během sezony dokončila úspěšně magisterské studium.

"Jsem na Marťu strašně hrdá, protože nevím, jak ve svém čase zvládá vystudovat už i magisterský titul. Trošku tuším, že by to mohlo klapnout na druhý červený diplom. Pro mě je Marťa inspirací v tom, jak to zvládá. Co se týče studijních výsledků, tak je výrazně úspěšnější než já," podotkla s úsměvem Gabriela.

V další sezoně by ráda navázala tam, kde tu minulou zakončila – na stupních vítězů. "Ráda bych se na ni připravila alespoň stejně tak dobře jako na tu letošní. Cítila jsem se opravdu dobře a byla bych ráda, kdybych byla schopná pokračovat tam, kde jsem skončila," uvedla Gabriela. 

Martina má také jasný cíl. "Budu se připravovat tak, jak jsem se připravovala. Je ještě kam se posunout, s trenérem na tom budeme pracovat. Můj cíl je individuální medaile z mistrovství světa," dodala.