Hilgertová po návratu do reprezentace: Je to strašná úleva, zadostiučinění a štěstí

Nominační závody vnímá každoročně jako nejtěžší v sezoně. "Jsou to dva týdny, které určují zbytek roku. Všechno na nich visí. Já miluji mezinárodní závody a vím, že tohle je vstupenka na ně. Je to těžký," svěřila se.

Poprvé se do seniorské reprezentace dostala v necelých 20 letech v roce 2017, o dva roky později se stala mistryní Evropy, ale poté se jí na domácí scéně nedařilo. "Myslím, že jsem si v tu chvíli třeba málo věřila a třeba to na mě dolehlo, jak všichni počítali body. Minulý rok to byla i trochu smůla, protože jsem připravená byla dobře," hledala důvod neúspěchu.

I jako náhradnice měla ovšem možnost startovat na některých velkých závodech. "Přestože jsem nebyla v repre v roce 2020, měla jsem placku z Evropy. A přestože jsem nebyla v repre loni, měla jsem placku ze Světového poháru. Hrozně mi to pomáhalo uvěřit, že jdu správnou cestou, jen to musím prolomit na těch nominacích," líčila.

Nervozita už od března

Letos prožívala přednominační období více než jindy. "Dříve jsem bývala nervózní tak týden dopředu, ale letos to na mě skočilo dřív. Jak jsme se vrátili na začátku března ze zimního soustředění, tak jsem to měla někde vzadu v hlavě. A teda posledních čtrnáct dní bylo se mnou nesnesitelných. Myslím, že přítel by měl dostat nějakou cenu, protože ten to se mnou měl teď hodně těžké," řekla s úsměvem.

Když si v neděli druhým místem v Troji zajistila reprezentaci, hodně to prožívala. "Je to strašná úleva, zadostiučinění, štěstí. Všechny tyhle pocity se tam mísí. Dlouho to bylo takové k neuvěření, že se to povedlo prolomit," radovala se.

U úspěšného závodu byla i Štěpánka Hilgertová. "Potěšilo mě, že se přišli po dlouhé době podívat. Říkali, že byli hrozně nervózní. Jsem ráda, že jsem jim takhle poskytla zážitek," pokračovala neteř legendy českého vodního slalomu.

Radit si od tety nenechává. "Ona vždycky tvrdí, že je dobré, když do toho kecá co nejmíň lidí, a myslím si, že má pravdu," poznamenala.

Spolupráce s Rohanem

Amálie Hilgertová důvěřuje novému trenérovi Jiřímu Rohanovi, s nímž spolupracuje od loňského podzimu. Ve skupině dvojnásobného olympijského medailisty na deblkanoi je jedinou kajakářkou. Nevidí to jako nevýhodu, s kajakářskou technikou si už jako zkušená závodnice zvládá poradit sama.

Na Rohana spoléhá při čtení trati. "On tu vodu má nakoukanou víc než kdokoliv jiný. Myslím si, že jeho největší plus je v tom, že mi umí dobře poradit, co mě na trati může potkat. Máme připravených i víc scénářů na různé části trati. To mi dodává klid, že vím, do čeho jdu. Jaký záběr tam mám dát, to si myslím, že už vím velice dobře sama. Myslím, že to jde krásně dohromady," zakončila Hilgertová.