Dokázal jsem se odrazit ode dna, hodnotí čtvrté místo na MS Rohan
Napravit ne zcela vydařenou sezonu dokázal kanoista Lukáš Rohan na mistrovství světa v Londýně, kdy letos teprve podruhé na mezinárodním závodě postoupil až do finále. A v něm stříbrnému medailistovi z Tokia těsně utekl bronz. Čtvrté místo však českého slalomáře utvrdilo v tom, že o sobě nemusí pochybovat. Po výměně trenéra, kdy jeho otce Jiřího Rohana zastoupil Pavel Kubričan, se totiž Rohan trápil s motivací a musel vyhledat i pomoc mentálního kouče Jana Mühlfeita. Přímý přenos semifinále a finále kajakářů a kajakářek sledujte od 10:40 na ČT sport a ČT sport Plus.
Ačkoliv byl v Lee Valley jen tři setiny od medaile, cítil velké zadostiučinění. "Myslím si, že hodně lidí už o mně možná trošku pochybovalo, a přiznám se, že já také, nebudu lhát. Ale dokázal jsme se odrazit možná trošku ode dna a ukázal jsem, že prostě jezdit umím," oddechl si.
Když se mu nedařilo, bojoval s motivací. "Měl jsem takové pochybnosti, jestli mě to na téhle úrovni ještě baví. Protože dávám tomu hodně, strašně mě baví jezdit na vodě. I ten trénink mě baví, ale pokud se to úplně nevrací ve výsledcích a v dobrém pocitu, tak mě to zase až tak moc nebaví, že bych tam potřeboval každý den dřít," vyprávěl.
Prožíval i náročné lidské období a podporu našel u Mühlfeita, s nímž spolupracuje dlouhodobě. "Dostal mě na optimističtější vlnu, snažím se být větší optimista, než jsem býval. Což mi pomáhá a daří se. A najednou už si zase užívám i to závodění. Není to jen o tom, jakou máte formu a jak se vyspíte. Je to i o tom, v jaké jste psychické pohodě, jak se těšíte. Je to zajímavá chemie," líčil stříbrný olympijský medailista.
Už není na vodní slalom koncentrovaný tolik jako před úspěšnou olympiádou v Tokiu. "Já už vím, že asi nikdy nebudu takový profík jako před Tokiem, kdy jsem tomu dával maximum. Teď jsem si řekl, že tomu dám o maličko míň, ale stejně budu v pohodě, že tomu dám maximum, co můžu a chci. A to se mi daří, pak je člověk líp nastavený na závod," přiblížil.
Ubral v regeneraci a odpočinku po tréninku. "Když tomu i v tomhle nedáte maximum, tak se vám to vrací. Buď v nějakých zdravotních problémech, což se mi vyhýbá, nebo ten trénink nemá takový efekt. A já vím, že chci žít i společenský život a že nikdy nebudu úplný profík, co půjde domů a bude koukat na video, jak se mu dařilo a jak jezdil. Já ten sport dělám, protože mě baví. A dokud mě bude bavit, tak ho chci dělat, ale už vím, že ho budu dělat tak, jak chci já," přiblížil svůj přístup.
K mistrovství světa v Londýně s koučem směřovali celou druhou polovinu sezony. Dokonce v britské metropoli absolvovali jedno soustředění navíc oproti zbytku reprezentace. "A vyplatilo se. Mně se tady jezdilo hrozně dobře. Věřil jsem si tu, tohle je moje voda, tady jsem vždycky jezdil dobře. Věděl jsem, že na to tady mám, ale přiznám se, že jsem sám sebe překvapil, jak dobře jsem tu jezdil. Dneska jsem na sebe pyšný, řeknu to úplně na rovinu," dodal.
