Ty nejdelší hody schovávám na Peking, říká Špotáková. A chce zlato
Nymburk - Jejím hlavním cílem a motivací je třetí olympijské zlato za rok v Riu, letos ale oštěpařka Barbora Špotáková má už plnou hlavu blížícího se mistrovství světa v Pekingu. V místě, kde olympiádu před sedmi lety vyhrála poprvé ve slavném souboji s Ruskou Marií Abakumovovou. Byť se zkraje sezony, první bez trenéra, trápila, poslední závody jí zvedly sebevědomí a světová rekordmanka má jasno. Chce zlato.
Loni na podzim se neshodla s koučem Janem Železným na tréninkové koncepci, upřednostnila rodinu. Chtěla být paní svého času. "Loni to bylo náročné, takhle je to pro mě i Janečka lepší, když se připravuji podle rytmu rodiny," zmínila dvouletého syna. "Jsem víc v pohodě," vysvětlila, proč odmítla jet na několikaměsíční soustředění do Afriky. Připravovala se tedy raději sama. Zkraje sezony ale v pohodě nebyla, nemohla přehodit 60 metrů.
Nejhorší začátek roku za posledních deset let jí v hlavě hlodal, přemýšlela, co podcenila. "Přeháněla jsem to, bála jsem se, aby to dopadlo dobře, pořád jsem trénovala, až jsem se přetrénovala, chyběla jiskra. Ta už je teď zpátky," ujistila. "Nepřepálit začátek, to je moje krédo. Sezona se vyvinula nádherně, cítím se jako jedna z favoritek." Postupně výkonnost dokázala zlepšit a stabilizovat, v posledním závodu ve Stockholmu hodila 65,66 metru a je šestá ve světových tabulkách.
Na první Sunette Viljoenovou z JAR jí však chybí necelý metr. "Pokračuje to dobře, rozzávodila jsem se, baví mě to, cítím se dobře, forma jde nahoru, tohle je ideální průběh sezony," pochvalovala si s úsměvem. "Ty nejdelší hody nechávám na Peking," věřila. "Chci zlato, ale favoritek je letos hodně," řekla. Ještě musí prý zapracovat na rozběhu, jehož závěr je příliš pomalý. "A vyladit formu," podotkla.
Špotákové po tréninku masíruje nohy maminka
V Nymburku bude do začátku příštího týdne, do Pekingu odletí 19. srpna. A nepoletí tam úplně sama, byť kouče nemá. Postará se o ni bývalá diskařka Věra Cechlová, reprezentační trenérka vrhů. "Je dobré tam někoho mít, abych na všechno nebyla sama," vysvětlila Špotáková. Parťačka s ní půjde na stadion, zjistí dopravu, tréninky, čas rozcvičení i nástup do svolavatelny. "Navíc závodím až poslední den, na což tedy nejsem moc zvyklá, když všichni budou mít konec a budou vysmátí," pokrčila rameny.
I když chce v Pekingu uspět, v hlavě má především Rio. A už ví, že úplně sama jako letos se na něj připravovat nemůže. "Bylo by lepší, kdybych za rok nejela sama, ale vymyšlené to úplně ještě nemám," řekla. "Asi to je trochu amatérismus, když mi nohy po tréninku masíruje maminka," uznala. S Železným se na toto téma ještě nebavila. "Letos to dojedu sama, ale třeba se můžeme domluvit, když na to dojde. Zatím to ale zvládám," ujistila.
