Hlaváčková: Doktorům se nelíbí, že chci na US Open. Hingisová se mi už neozvala
Praha – Takhle si Andrea Hlaváčková závěr olympijského turnaje nepředstavovala. Se svou tenisovou parťačkou Lucií Hradeckou byly jeden míček od finále čtyřhry, jenže místo toho přišlo zranění oka po úderu míčkem, jenž vyletěl z rakety Martiny Hingisové, a následně porážka jak v semifinále, tak v zápase o bronzovou medaili.
Od olympiády máte za sebou řadu dalších vyšetření, jaké jsou aktuality kolem vašeho zdravotního stavu?
Vyšetření očí jsou pozitivní. Bohužel zlomenina očního oblouku a nosu tam je. Takže přesto, že to není vidět, musí můj klid dál pokračovat. Jsem teď doma a snažím se odletět na US Open a za týden hrát, což se ne úplně každému líbí.
Do začátku US Open vzhledem k vašemu zranění moc času nezbývá.
Můj zápas ve čtyřhře bude tři týdny od zranění, což mi bylo doporučeno mít takhle dlouho klid. Bohužel já bych chtěla už ten týden předtím se začít trochu hýbat a hrát, ale určitě ne tak naplno jako bych to dělala běžně.
Vymlouvali vám start v zápase o 4. místo na olympiádě?
Hodně, hodně. Já jsem viděla svoje snímky až tady v Česku den před odletem na kvalifikaci singla na US Open a tu jsem zrušila, když jsem ty snímky viděla. Ale v Riu jsem se k nim nedostala a tam mi to rozmlouvali všichni doktoři a hodně mě strašili.
Měla jste v zápase o třetí místo a vlastně i předtím v semifinále po tom zranění problémy s viděním?
Určitě jsem neměla odhad, ani odvahu pouštět se do nějakých rychlých rozhodnutí na síti. Moc jsem tomu nedůvěřovala, protože semifinále jsem dohrála s problémy s viděním.
O Martině Hingisové a o tom, jak vás trefila míčkem do oka, se toho namluvilo mnohé. Je však nějaká aktualizace? Ozvala se vám Hingisová, když zjistila, jaký je rozsah vašeho zranění?
Nevím, jak moc sleduje média. Mně osobně se neozvala a nevím, jestli ona o tom všechno vůbec ví.
O bronz jste potom zranění hrála proti kolegyním z fedcupového týmu s Barborou Strýcovou a Lucií Šafářovou. Byl to pro vás zvláštní zápas?
Byla to v uvozovkách taková třešinka na dortu, že ještě ke všemu jsme si o to musely zahrát mezi Češkami, což je vždycky nepříjemné. Celý ten závěr olympiády byl takový krutý. Ale já jsem tak ještě do hodiny před zápasem s tím zápasem moc nepočítala. Poslouchala jsem doktory, říkala jsem, že uvidím, jak se budu cítit v rozehrávce.
Normálně se chodím rozehrát daleko dřív, ale protože jsem šla spát v pět a Lucka asi ve tři, tak jsme tahaly rozehrávku až úplně k zápasu. Půl hodiny před zápasem za mnou ještě přišel poslední doktor a říká: "Ty vážně jdeš na to?" A já říkám: "Jo, jdu to zkusit."
