Tímhle nechci končit, říká Krejčíková a trofej přiveze prvnímu trenérovi

Na začátku on-line tiskové konference si pětadvacetiletá čerstvá pařížská šampionka přitáhla blíž k sobě stříbrný pohár Suzanne Lenglenové a zeširoka se na něj usmívala. "Chtěla bych mít doma tenhle originál, je větší a lesklejší než replika, kterou dostanu," řekla a ještě nevěděla, kde si cenu vystaví. "Zamyslím se nad tím. Vůbec jsem to nečekala. Je to splněný sen."

Jisté je, že její první kroky po návratu domů povedou v Ivančicích do klubu, kde s tenisem začínala. "Ukážu trofej svému prvnímu kouči. Bude šťastný," řekla s poukazem na Antonína Ondru, za kterým míří s každou cenou, kterou získá. "Protože on je pro mě základní stavební kámen. A je to strašně suprovej chlap. Ráda za ním jezdím se odreagovat a jenom si s ním popovídat. Naslouchá, můžu mu říct cokoli a vždycky se mi snaží poradit. Moc se těším, až mu pojedu ukázat trofej."

S tenisem začínala díky Ondrovi na zdi. "První, co mi řekl, bylo, že musím jít na zeď, že nemůžu jít na kurt. Musím se do toho naučit trefovat, a až si to opakovaně desetkrát vrátím se zdí, tak pak teprve můžu na kurt. Naučil mě vytrvalosti a trpělivosti," vyprávěla s vděkem Krejčíková.

V klubu stále i pomáhá s přípravou kurtů po zimě, když má čas. "Ráda se učím věci ohledně tenisu, ohledně kurtu, jak se to dělá," vysvětlila. Do svého prvního klubu se vrací ráda především kvůli lidem. "Vždycky je tam dobrá parta, všichni jsou pozitivní, hodní a je příjemné trávit čas mezi normálními lidmi, kteří vás mají rádi. Neřeší, že třeba hrajete velký tenis, a berou vás jako sobě rovného člověka. A to se mi líbí. Když můžu, tak vždycky ráda pomůžu."

Na Roland Garros má před sebou ještě nedělní finále čtyřhry, ale titul z dvouhry je jejím největším životním úspěchem. Přidala ho ke dvěma deblovým grandslamovým vavřínům a třem ze smíšené čtyřhry. "Když jsem měla deblový titul a měla triumf z mixu, tak jsem si říkala si, že by bylo jednou pěkný vyhrát všechny tři kategorie. A teď se to stalo. Nemůžu tomu uvěřit," řekla.

Coby grandslamová šampionka dvouhry bude celebritou a obdivovanou tenistkou. Doufá, že se ale kvůli tomu nezmění. "Chci být dál sama sebou. Tohle je velká motivace pracovat tvrdě dál, protože bez toho to nejde. Asi se hodně věcí změní, ale pro mě ne, já budu pořád malá holka z mého malého města, kde to všechno začalo na zdi. Pro mě se nic nezmění," ujistila.

Největší její úspěchy se pojí s Roland Garros. V Paříži vyhrála první juniorský i seniorský deblový grandslamový titul. Loni zde postoupila do osmifinále dvouhry a díky tomu se dostala poprvé do světové stovky žebříčku dvouhry a mohla nyní slavit triumf. "Antuka mi tady vyhovuje, ale nevím, jestli tady je něco zvláštního, ale jsem ráda, že to tak je," usmála se Krejčíková.

V turnaji prošla složitými chvílemi. Před osmifinále v šatně plakala a uklidňovala se hovorem s psycholožkou po telefonu. Od té doby s ní mluvila před každým utkáním. "Bylo to pro mě náročné, nikdy jsem nebyla v této situaci," řekla. Před finále nepanikařila a slyšela od psycholožky slova podpory. "Dodávala mi odvahu, abych byla šťastná, že už finále je velký úspěch, že to nikdo nečekal, ani já, tak abych to tak brala. Že to je finále, ale abych hrála jako tréninkový zápas."

Za podporu poděkovala i Janu Kodešovi. S dvojnásobným vítězem Roland Garros si psali textové zprávy a v Paříži spolu i mluvili. "Pan Kodeš mi psal už v Římě, kde jsem měla dva mečboly s Igou (Šwiatekovou), a říkal: 'To vůbec nevadí, v Paříži se ti to vrátí.' A já jsem si pomyslela: 'Když to říkáte, tak supr.' A teď mi v posledních dnech vypisoval, že to je supr, že bojuju, že má hroznou radost, že se mám pořád snažit a na kurtu nechat všechno, že by mi to hrozně přál," řekla.

A další česká legenda Martina Navrátilová předala Krejčíkové po finále vítězný pohár. "Bylo to moc příjemné. Byla jsem ráda, že tam byla Martina, protože to bylo jednodušší. Přece jenom je Češka a známe se delší dobu, Jana (Novotná) mě s ní představila. Popovídaly jsme i o pár věcech. Měla hroznou radost, že se mi to povedlo," prozradila Krejčíková.

Stejně jako měla podporu od Jany Novotné, s kterou trénovala, a nyní od Kodeše či Navrátilové, tak by jednou ráda předala své zkušenosti dál. "Aby český tenis dál vzkvétal, aby měl co největší podporu. A kdykoli se mě bude chtít někdo z hráčů na něco zeptat, jak jsem to řešila já, tak jsem otevřená jim to říct, protože si myslím, že to je strašně důležitý jim to takhle předávat."

V týdnu po Roland Garros si odpočine v rodinném kruhu. Možná si dá na oslavu skleničku, ale brzy se vrátí k tréninku, protože se blíží Wimbledon a olympijské hry v Tokiu.

"Nechci tímhle končit. Chci dál hrát, dál se zlepšovat, abych na sebe mohla být dál hrdá. Zase to bude o tvrdé práci, protože bez práce to nepůjde. Budu stát nohama na zemi a pojedu dál. Budu se snažit dělat radost českým fanouškům, rodině a budu se snažit plnit si další sny."