Dobyla světový trůn, teď míří na grandslamový triumf. Chci si splnit druhý cíl, hlásí Plíšková
Byl to nejlepší rok Karolíny Plíškové v její tenisové kariéře. Dobyla světový trůn, kdy jako první Češka dokázala vládnout žebříčku, vyhrála tři tituly ve dvouhře. Teď jednoznačně cílí na vítězství v grandslamu. Nejblíže tomu byla na French Open, kde došla do semifinále. Věří však, že její čas určitě přijde. "Ten rok budu hodnotit pozitivně, splnil se mi jeden z mých snů. Dobrých výsledků tam bylo hodně," přiznala Plíšková v obsáhlém rozhovoru pro ČT sport. Řeč přišla třeba i na to, proč změnila trenéra. Co všechno dalšího prozradila?
O Fed Cupu:
Teď jsem hrála tři roky v kuse všechno, i se čtyřhrami dohromady. Týden byl poměrně náročný, i když jsem si to užívala. Plánuju se do Fed Cupu vrátit zase příští rok.
O nejlepším povrchu:
I když jsem v Paříži uhrála ze všech grandslamů nejlepší výsledek, tvrdý povrch zůstává mým oblíbeným, tedy beton. Hraje se mi na něm nejlíp, snažím se hrát agresivní hru, pro ni je tenhle povrch nejlepší. A taky díky pohybu, který není úplně nejlepší. Hejbe se mi na tom nejlíp, mám oporu pod nohama, což na antuce nebo trávě není úplně nejlepší.
Byl to největší posun v kariéře, že jsem dokázala hrát v průběhu roku bez větších výkyvů. I na antuce i trávě jsem vždy uhrála nějaký výsledek. Na betonech se mi daří skoro vždy. To mi pomohlo se dostat na jedničku.
O koncentraci před turnaji a nervozitě:
Vždy se tam snažím jet pár dní dopředu kvůli přípravě, abych si zvykla. Potřebuju si to oťukat, pak se to vždy zlepší. Existují nějaké turnaje či povrchy, kde se mi nedaří pár let v kuse, ale to má asi každý z tenistů. Když jsem na kurtě, nervózní nejsem, to jsem trochu před zápasem, ale pak už vím, co zahrát. Panika už tam nevládne, ale ne vždy se to povede.
O French Open 2017:
Snažím se na kurtě zůstat v klidu, silná a zahrát nejlepší úder. V těchto zápasech jsem to zvládla, i když to bylo na antuce a soupeřky byly nepříjemné. Dokázala jsem zahrát i těsně tie-breaky a otočit nepříznivý stav v osmifinále (porazila Paraguayku Roygovou, pozn. red.).
O pozici světové jedničky:
Díky sociálním médiím, novinářům, jsem věděla, že když se dostanu do finále, stanu se světovou jedničkou. Nakonec mi chyběl jeden set, bych se tam v Paříži dostala. Věděla jsem o tom, měla jsem nepříjemnou soupeřku, zápas byl nakonec dobrej, ale bohužel skončil prohrou.
Pro každého hráče, ať už jsou mladý a začínají, je dostat se na první místo první cíl, co kdo má. Pak když se tam dostanou, tak jsou grandslamy. Hrozně se nadřete, je to sedm zápasů v kuse, je tam spousta emocí.
Jeden cíl mám splněnej, teď mě čeká druhej. Nebyla jsem tam tak dlouho, nic se u mě nezměnilo. Lehoučce jsme to oslavili, úspěch to byl obrovskej. Chce to vyrovnanej výkon celý rok. Jsem ráda, že se mi tohle povedlo a teď se chceme posunout dál.
O tom, jak jí vycházejí esa a jak je ráda zahrává:
Mám přirozený pohyb, který pak vyplývá v situaci, že jsem uvolněná, dokážu tam esa dát. Nebo přímý body ze servisu, to mi zachránilo spoustu zápasů. Nebud říkat, kam mi padají esa nejčastěji, ale mám své oblíbené servisy. Směrů, kde se dá vybrat, je spoustu. Slabší úder, kam servírovat, nebo někomu na tělo. Většinou spoléhám na to, kam to jde nejlíp.
O jejím nejlepším tenisu v roce 2017:
Ten v Paříži, i když dopadl prohrou. Tady se to sešlo z obou stran. Byly tam super výměny (v semifinále s Rumunkou Halepovou, pozn. red.) Těžko se mi s ní hraje, hlavně na antuce, navíc ona toho hodně vrátí. To je její největší zbraň, navíc nohy. Spousta holek se na ní vymlátí.
Jak ovlivnil její sezonu úspěch v Melbourne:
První turnaje jsou vždy důležité. To bylo tuším třetí kolo v Melbourne (s Lotyškou Ostapenkovou rozhodla až v závěru poslední sady, pozn. red.). Pro mě je základ a cíl se vždy dostat do druhého týdne na grandslamu. Sledovala jsem ji delší dobu, přišlo mi, že hraje dobře, akorát to nezvládla hlavou, ona je trochu mladší. V Paříži to zvládla neskutečně, tam hrála skvělej tenis (Ostapenková překvapivě porazila ve finále Halepovou, pozn. red.).
O Wimbledonu:
Zatím se mi tam nehraje moc dobře, nevím, čím to je. Na trávě nehraju úplně špatně, ale musíte na to mít hru, je specifická. Pohyb je jinej, odskoky jsou jiné, skáče to nízko, je to pro mě těžký. Doufám, že to v budoucnu zlomím. Je mi jedno, na kterém grandslamu.
O Laver Cupu:
Tím, že to byl první ročník, nikdo nevěděl, jam to dopadne a co očekávat. Ale povedlo se to neskutečně. Bohužel jsem nemohla přijít, ale pak jsem viděla pár videí a byla to neskutečná show. Všichni lidi si to myslím užili. Nadala s Federerem hrát debla, to bylo úžasné pro mě vidět.
O mužské tenisové špičce:
Co předvádí Federer je obdivuhodné. Dokázal se vrátit po dlouhé pauze, spoustu let se mu daří. Je to talent od přírody, pak přidá práci, daří se mu. Vrátil se i Nadal, to je pro lidi skvělý. Posledních pár let ukazuje, že má převahu na antuce. Na French Open se připravil nejlíp, jak mohl. Neprohrál snad ani set, finále bylo jednoznačné.
Chlapskej tenis je teď na velké úrovni. Do toho nějaký mladý se drápou nahoru, což je Zverev a Thiem. Djokovič teď má nějaké zranění, do toho moc nevidíme, jak na tom je fyzicky i psychicky, navíc má dvě děti, tak se mu asi změnily priority. Ale myslím, že neřekl poslední slovo, připraví se a dá všem zabrat.
O rozchodu s trenérem Davidem Kotyzou:
Je to pro mě minulost, mám nového trenéra (Tomáše Krupu, který odešel od Barbory Strýcové, pozn. red.). Budu chtít, aby to bylo ještě lepší, než loňská sezona. Občas má na hru pohled každej jiný. David po mě chtěl, abych hrála útočněji, než hraju. Měl pravdu, já mu to i přiznala, ale já se vidím jako jiná hráčka.
O budoucnosti:
Teď je špička tak vyrovnaná, že se to může měnit každým týdnem. Nejradši bych to byla já. Když se vrátí Serena Williamsová, bude hodně nebezpečná a bude určitě atakovat první místo.
