Bendlová-Koželuhová pomohla k prvnímu "Fed Cupu", letos bude jen u televize
Zlín - Celkem osmkrát vyhrála Česká republika či dříve Československo tenisovou trofej pro ženské týmy. U prvního triumfu byla v roce 1975 i Miroslava Bendlová-Koželuhová. Do jejího osudu poté zasáhla emigrace kolegyně z reprezentace Martiny Navrátilové. "Určitě jí to nezazlívám," upozorňuje. "Mohla jsem to udělat také a neudělala jsem to, upřednostnila jsem rodinu," říká po letech. Spíše ji mrzí, že letos nedostala svazovou pozvánku na finále Fed Cupu.
Bendlová-Koželuhová pochází z rodiny slavných tenisových bratrů Koželuhů. V roce 1975 byla členkou týmu, který pro Československo poprvé v historii vybojoval Pohár federace. "Fanoušci nás přijali úžasně, dlouho se o tom mluvilo. Tehdy jsme si myslely, že jsme tenis posunuly kousek dál, zejména ten ženský. Ale v září, kdy Martina odešla, se to bohužel všechno pokazilo," vzpomíná.
Přitom do té doby zaznamenala několik vynikajících mezinárodních úspěchů. Po emigraci její kolegyně z československé reprezentace ovšem tehdejší režim vítězky odepsal. Tým titul neobhajoval a chyběl i v roce 1977. "Vdala jsem se, manžela se mnou na turnaje nikdy nepustili, ani tatínka. A když jsem měla roční holčičku, už to nešlo, nemohla bych ji tu nechat," říká Bendlová-Koželuhová.
Vrcholový tenis jí však chyběl. "Mohla jsem trénovat, ale nikam jsem nemohla vyjíždět. Tedy krom turnajů, kterým jsme říkali 'lido-demo'. A ani tam jsem se moc nedostávala. Kariéru mi to zastavilo na dva roky." O rok později dosáhla svého životního úspěchu, když postoupila do čtvrtfinále French Open. "V Přerově mi pak dali šanci pořádně trénovat a v roce 1978 se mi povedlo dostat se do čtvrtfinále v Paříži. Vyhrála jsem i další turnaje, byl to asi můj nejlepší rok."
Současné úspěchy českého fedcupového týmu sleduje ráda a ideálně aktivně přímo na místě. "Co děvčata hrála finále, byla jsem s nimi všude. Byla jsem i v Moskvě, kam jsem nebyla pozvaná, lépe řečeno byla, ale ne svazem. Letěla jsem s cestovní kanceláří s fanoušky, kteří byli úžasní. Když však děvčata vyhrála, chtěla jsem jim jít popřát, ale nepustili mě tam. Tady v Praze jsem byla též na všech Fed Cupech, snad jsem jim přinesla trochu štěstí," doufá.
Letošní kulaté výročí prvního velkého týmového úspěchu českých tenistek však s účastí na finále s Ruskem nespojí. "Letos se nechystám. Řekla jsem si, že na výročí čtyřiceti let by nás svaz mohl pozvat. Mohly jsme jejich budoucí (doufám) vítězství společně oslavit. Když se tak nestalo, budu fandit u televize," dodává bývalá tenistka a současná trenérka mládeže Bendlová-Koželuhová.
