Díky čtyřem vyhraným závodům, jednom druhém a jednom třetím místě zvítězil paracyklista Patrik Jahoda v letošním ročníku Světového poháru. Závodník v kategorii H1, tedy vozíčkářů s nejtěžším handicapem, se nyní připravuje nejen na zářijové mistrovství světa v americké Alabamě, ale vyhlíží už i nadcházející paralympijské hry v Los Angeles, kde by chtěl vybojovat svou první olympijskou medaili.
Dosavadní průběh sezony byl pro Patrika Jahodu a jeho otce Richarda, který jej podporuje z pozice trenéra, více než náročný. Světový pohár odstartoval v Asii a poté se paracyklisté přesunuli na závody do Evropy.
„Začínali jsme v Thajsku, kam jsme málem neodcestovali kvůli geopolitické situaci. Naštěstí se to povedlo, ale trošku mě tam překvapily ty tratě. Projížděl jsem si to v Google StreetView a bylo to obrovsky kopcovité. Takže mě pak moc potěšilo, že jsem byl konkurenceschopný. No a potom rovnou na soustředění na Mallorku a potom do Belgie a Itálie,“ popisuje Patrik uplynulé měsíce, kdy dokázal získat čtyři vítězství v závodech SP.
„Je pravda, že to bylo docela únavné, ale užili jsme si to,“ potvrzuje i Richard Jahoda.
K současným úspěchům se Patrik odrazil po dvou „bramborových“ medailích z paralympiád v Tokiu a Paříži. „Trošku jsem změnil mindset, jak vůbec přistupuji k tomu sportu. Je to teď velmi uvolněné. Nemám to sice úplně rád, ale víc si to užívám a mám z toho daleko větší radost. V závodech to znamená, že jsem silnější, rychlejší a funguje to, tak budu takhle pokračovat dál,“ ujišťuje Patrik.
Výživa podle citu
Jeho otec připouští, že změny v tréninku, ke kterým sáhli po čtvrtém místě v Paříži, nebyly úplně povedené. „Patrik šel klasickou cyklistickou cestou, to znamená velká redukce váhy. Dospělo to ale tak daleko, že strávil týden v nemocnici, protože byl podvyživený, trošku jsme to přepískli.“ Proto se rozhodli zvolnit a řídit se spíš pocitem. „A je to neuvěřitelné. Má o šestnáct kilo víc než na paralympiádě, ale přesto má takové výsledky,“ dodává Richard Jahoda.
Společným cílem před mistrovstvím světa v Alabamě je tedy jemně zredukovat hmotnost, ale neztratit nově získanou sílu.
To bude úkol zejména pro Patrikova hlavního trenéra, triatlonistu Lukáše Vrobela. „Tím, že se moje kapacita a síla posunuly, Lukáš mi říkal, že jsem si na sebe ušil oprátku, protože tréninky budou těžší a těžší. A budeme to směřovat do Alabamy, aby tam bylo všechno úplně vyšperkované,“ ujišťuje paracyklista.
Do Los Angeles pro medaili
Dalším cílem rodinného týmu Jahodových jsou paralympijské hry v Los Angeles v roce 2028. Pro Patrika půjde už o třetí Hry a nezastírá, že si chce konečně přivézt medaili. V rámci sdružování disciplín a kategorií ale čekají paracyklisty novinky.
„Tlačí se tam nové sporty a ty starší musí pouštět medailové eventy. Úspora půjde na úkor těch nejvíc postižených, tedy (Patrikovy) kategorie H1. V Tokiu a v Paříži měli H1 samostatnou časovku, ale v Los Angeles je čeká časovka spojená s kategorií H2, což je kategorie s nižším handicapem,“ vysvětluje Richard Jahoda s tím, že konečné výsledky se budou přepočítávat podle koeficientu. „Netrpělivě vyčkáváme, jaká bude trať, protože koeficienty fungují tak, že pokud bude rovinatá a rychlá, tak H1 jsou favorité. Ale pokud tam budou kopečky anebo dokonce velké kopce, tak v podstatě není v lidských silách H1 ty závodníky H2 porazit,“ uzavírá Patrikův otec.
