Vše je o detailech. Nejvíc udělala hlava, ohlíží se Fuksa za olympijským triumfem
Před pár dny skončil třetí v anketě Sportovec roku. Olympijský vítěz a rychlostní kanoista Martin Fuksa předvedl v Paříži neskutečný výkon. Ten nejvíc přičítá nastavení psychiky a odstřížení se od všeho. Jak vzpomíná na svou třetí účast na Hrách?
"Je za tím několik let tvrdé práce, podařilo se mi to až na třetí olympiádě. Nejen vyhrát, ale získat medaili. Je to spousta dřiny," vypočítává v pořadu Sport roku 2024.
Nevyšlo to v Riu, nevyšlo to v Tokiu, ale až letos. "Byl jsem připraven vždy dobře po fyzické stránce. Ale v Paříži jsem poznal, že minus byla moje hlava. Z finále jsem se vždy po... To se mi v Paříži nestalo," směje se.
K sebevědomí mu možná pomohlo víc i to, že si sám diktoval. Byl stranou všeho, měl své bydlení, což mu vytvořilo zázemí, kde měl nastavenou hlavu.
"Bylo to tak. V Riu jsem byl poprvé, v Tokiu bylo hodně restrikcí, nepřemýšlel jsem nad ničím. V Paříži jsem si ale řekl, že to zkusím udělat stejně jako na velkých akcích," říká ve vánočním rozhovoru pro Českou televizi.
Komplikace ale byla s dopravou na kanál, kdy jezdil vlastním autem. "Zbytek jsem docházel pěšky, i na finále. Bylo to zvláštní. Za normálních okolností je půl kilometru v pohodě, ale před finále nechcete ubývat ze sil."
V Paříži měl nastavené vše do nejmenších detailů. "Nekoukat se na soupeře, chodit narovnaný, porazit soupeře už v rozjížďce. Finále jsem si řekl, že pojedu stejně, že to napálím," říká.
Navíc změnil stravovací návyky, začal jíst velmi zdravě. "Měl jsem doby, kdy jsem se o Vánocích nedotkl cukroví. Ale teď mi pomohlo, že jsem si neubíral a dělám to, jak to cítím. Co tělo řekne, to si prostě dám," přiznává.
Jeden detail se mu ale nepovedl. "Vždy si dávám koefionovou dietu. A na finále jsem na kofein zapomněl. Ale jinak o ničem jiném nevím."
Teď má vizi pracovat na deblu. "Na druhou stranu je to těžké, že když vím, že se na singlu daří, vybrat si jinou disciplínu. Je to pro mě velká výzva, protože to je s bráchou."
Olympijské zlato život nezměnilo. "Jen některé věci, měl jsem nějaké mediální povinnosti. Ale hlad po medailích se nezmenšil, to nepřišlo. Sport mě baví, i když pár měsíců si teď do jara počkám," usmívá se.
