Ze sanitky až na vrchol. Rybářová vládne světu v dálkovém plavání
Ostrava – Nejde asi o sport, který by přitahoval značnou pozornost fanoušků, přesto dálkové plavání fascinuje minimálně už jen svou náročností. Navíc Česká republika v plavání na maratonské vzdálenosti zaznamenala úspěch, který se jí v jiných sportech povede jen zřídkakdy. Rodačka z Brna Silvie Rybářová v něm totiž ovládla světový pohár.
I přes svůj úspěch však Rybářová v Česku uznání nenašla. "Zvýšená pozornost bohužel nebyla. Jediné, o čem se trochu více mluvilo, bylo mé první vítězství v Argentině v závodě na 57 kilometrů," říká plavkyně
Důvod, proč takový úspěch zapadl, je lakonický, a přiznává jej sama plavkyně spolu se svým trenérem. "Je to špatným marketingem plaveckých sportů," myslí si trenér Zdeněk Tobiáš. "Světový pohár vrcholil v době mistrovství Evropy v plavání v Berlíně, a tak to možná zapadlo. Lidé ale ani nevědí, jak maratonské plavání ve skutečnosti vypadá," doplňuje.
Maratonské vzdálenosti v plavání nejsou fixní, pohybují se od třiceti až téměř k devadesáti kilometrům. Plavci se přitom v rámci světového poháru účastní závodů po celém světě, zápolí se ve volných prostranstvích.
I v dálkovém plavání však existují velmi sledované a prestižní závody. Tím nejslavnějším je právě podnik v Argentině, který Rybářová na začátku roku ovládla. "Je to neskutečný zážitek. Po celou dobu závodu vás lidé povzbuzují a stojí kolem trati nebo na lodích, takže to je paráda. Lidé obklopují všechny sportovce, nejenom ty nejlepší. Ale u nás se to bohužel nevidí," mrzí Rybářovou.
"S tím, že bych ten závod vyhrála, jsem tam rozhodně nejela," přiznává s úsměvem plavkyně. "Ale chtěla jsem se poprat o nejlepší příčky a dopadlo to nejlépe, jak mohlo. Připravovala jsem se na to celou zimu, byla kolem toho velká dřina," popisuje Rybářová. A její úsilí se nakonec vyplatilo a plodilo další úspěchy. Na konci sezony mohla slavit celkové vítězství ve světovém poháru. "V plavání se to ještě u nás nikomu nepodařilo. Klobouk dolů," říká Tobiáš.
Devětadvacetiletá Rybářová přitom svou kariéru nezasvětila od začátku dálkovému plavání. Dříve závodila na pěti- a desetikilometrových vzdálenostech, přičemž její výsledky nebyly zdaleka tak zářné. Poté se však přeorientovala na maratonské vzdálenosti.
"Sebevědomí plavce narůstá věkem i způsobem závodění. Pamatuji si, když Silvie přišla před šesti lety – z prvního pětikilometrového plavání onemocněla. Z první pětadvacítky skončila v sanitce. Letos vyhrála závod v Argentině a nevěřila, že za týden by mohla zaplavat další závod. Ale hranice jsou až tam, kam vás pustí hlava," říká Tobiáš.
"Vždy jsem si po nějaké nové nejdelší vzdálenosti říkala, že dál už nepoplavu. Ale když máte úspěchy, to špatné je částečně zapomenuto," usmívá se Rybářová.
