Kubová i Micka se těší, jak si o Vánocích odpočinou a pak začnou přípravu na olympiádu

Kubová přiznala, že se na mistrovství Evropy hodně těšila. "Je to moje oblíbené a tak nějak jsem tušila, že už i poslední, kterého zúčastním, protože za dva roky už asi plavat nebudu," vysvětlovala osmadvacetiletá plavkyně.

Na šampionát bude vzpomínat ráda. "Zaplavala jsem tam skvělé časy, i když ty kousíčky budou mrzet," přiznala a označila uplynulý šampionát za přípravu na mistrovství světa a olympijské hry v příštím roce.

Na stovce skončila pátá jako loni v Kodani, ale čas byl na medaili. "Čas, který jsem zaplavala v semifinále, by stačil na bronz a to mě mrzí. Ale stovky a padesátky jsou teď strašně vyrovnané. Mrzí to, ale pod 57 vteřin jsem se dostala jen čtyřikrát, a těší mě, že dokážu i skoro ve třiceti atakovat medailové pozice. Mám radost za všechna ta pátá místa, která jsem tam zaplavala," řekla k umístění, které ve Skotsku zopakovala třikrát. Nejblíže stupňům vítězů měla nejspíš právě na stovce. "Tam jsem si věřila, že jsem na to měla," dodala.

Micka na rozdíl od své reprezentační kolegyně preferuje dlouhý bazén. "Proto pro mě bude mít větší váhu květnové mistrovství Evropy v Budapešti. Přesto jsem teď v Glasgow chtěl posouvat hranice svých českých rekordů, ale nevyšlo to. Kdybych zaplaval na úrovni osobního rekordu, mohl to být bronz, ale bohužel… To je sport," řekl Micka, který postoupil do finále závodu na 1500 metrů čtvrtým časem, ale nedopadlo to. "Sám nevím, jaká byla hlavní příčina," přiznal plavec s tím, že mu po pěti stech metrech došly fyzické síly.

Ovšem i hlava je hodně důležitá a na psychiku se chce Micka hodně zaměřit. "Musím na to s trenérkou i panem Jelínkem zaměřit, abych neměl v hlavě: dobře – všichni mi ujíždějí, na tom nemá cenu už dál makat a zabalit to, ale dál makat," popsal, v čem se chce zlepšit.

Oba se těší a chystají už na třetí olympijské hry, které budu v příštím roce v Tokiu. Nic mimořádného ale zatím v přípravě nechystají. "Snažím se na olympiádu připravovat jako na každý velký závod. Na minulé Hry do Ria jsem si dala cíl a spíš mi to nepomohlo, než pomohlo. Chtěla jsem medaili a možná jsem pro to dělala až moc," vysvětlovala Kubová, pro kterou je největší rozdíl mezi velkými závody a olympiádou hlavně v prostředí. "Je to specifické i v tom, že budeme měsíc spolu v celkem malé skupině," dodala.

Před olympijskou sezonu chtějí být hlavně zdraví a snažit se zaplavat české rekordy na olympijských tratích. "Nebo se jim aspoň přiblížit," říká Micka. "Potom člověk věří, že může na olympiádě ty časy vyrovnat nebo je posunout ještě výš," dodal za oba.